Ještě před miliardou let byl den na Zemi kratší: Díky Měsíci se postupně o šest hodin prodloužil

 
Další 2 fotografie v galerii
Měsíc se od nás vzdaluje rychlostí 3,82 cm za rok / Pixabay
Nová studie, jež se snaží zrekonstruovat dávnou historii naší Země, dokazuje, že ještě před více než miliardou let trval den na Zemi jen cca 18 hodin. Jak je to možné?

Zčásti je příčinou náš Měsíc, jelikož ten nám byl tehdy daleko blíže a více ovlivňoval způsob rotace Země.

V nové studii profesora Stephena Meyerse se zmiňuje mimo jiné pojem „astrochronologie". To je vlastně statistická metoda, jež spojuje astronomické teorie s geologickými pozorováními. Díky astrochronologii by mělo jít zrekonstruovat i historii solárního systému – stejně jako třeba vidíme změny počasí na Zemi z nějakého kamene.

Abychom ale nechali promluvit profesora Meyerse: „Jedna z našich velkých ambicí byla udělat z astrochronologie nástroj k poměřování nejstarších období Země, prostě vyvinout geologické hodiny. Tak jako studujeme a srovnáváme moderní kameny, je nutné spolehlivě srovnávat i ty opravdu starodávné."

Vědcům jako je Meyers se podařilo již dříve identifikovat kameny, jež vypovídají o klimatických změnách před stovkami milionů let. To je ale asi tak vše. Použít k tomu moderní geologii a její nástroje je přitom absolutně na nic – před miliardami let věci typu radioaktivní rozpad prostě nejsou dostatečně přesné na to, aby se daly spolehlivě identifikovat cykly. Natož natolik, abychom poznali například změnu teplot.

Některé cykly se ale již astrochronologii podařilo zjistit: tak třeba náš nejbližší vesmírný soused, Měsíc, se od nás vzdaluje rychlostí 3,82 cm za rok. Když vše provážeme s doposud lidmi odhadovanou historií dané éry (1,5 miliardy let), zjistíme, že tehdy by musel Měsíc být natolik blízko Zemi, že by ho to zničilo, ale víme, že Měsíc je starý 4,5 miliardy let, takže dedukce to byly špatně.

Prozatím Meyers navrhl k boji s neznalostí a nejistotou tzv. datovací jednotku „TimeOptMCMC", což je spojení astronomické teorie, geologie a složité statistiky a úspěšně vše prezentoval na provázání a dataci 1,4 miliardy let starého kamene a 55 milionů let staré geologické vrstvy. Bylo možno spolehlivě odečíst, jak variace v kameni ze Země utváří sklon zemské osy a i to, jaká byla tehdy orbita.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama