- Lukáš Bauer
- Věda a vesmír
- 13. března 2025
- 11:55
Ohrožení Země planetkou 2024 YR4 podle astronomů s největší pravděpodobností pominulo
Planetka 2024 YR4 objevená již v prosinci minulého roku měla podle výpočtů být potenciálně nebezpečnou už zhruba za 7 let, tedy v roce 2032. Nová pozorování však podle webu Fyzikálního ústavu v Opavě ukazují, že ke srážce téměř jistě nedojde.
Tato planetka s velikostí v rozmezí 40–90 m měla nenulovou pravděpodobnost srážky se Zemí v prosinci roku 2032. "Právě tato nenulová pravděpodobnost vyvolala vlnu medializace, protože prvotní pozorování navíc postupně tuto pravděpodobnost zvyšovala. Z počátečních 1,9 % stoupla 18. února 2025 pravděpodobnost srážky se Zemí na 3,1 %. Planetka tak byla zařazena do 3. kategorie na Turínské stupnici," upozorňuje Lucie Dospivová z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Tato stupnice slouží pro kategorizaci nebezpečí dopadu blízkozemních objektů jako je právě 2024 YR4. Zařazení v kategorii 3 znamená, že by šlo o blízké přiblížení, vyžadující pozornost astronomů, jelikož potenciální srážka může vyvolat lokální katastrofu.
Planetka 2024 YR, která byla objevena již v prosinci 2024, je vzhledem k její oběžné dráze klasifikována jako blízkozemní objekt (Near Earth Object, NEO). Velikost se odhaduje okolo 40-90 metrů, přesněji stanovena není. Další upřesňující pozorování nejsou nyní možná, jelikož se na své oběžné dráze momentálně vzdaluje od Země a pozorovatelná bude přibližně jen do konce dubna.
Následující pozorování pak budou moci být provedena a naváží na ta současná až v době, kdy se planetka na své dráze začne opět přibližovat k Zemi. Takové „okno“ se nabídne až od června roku 2028.
Pro stanovení možného nebezpečí hraje roli při srážce se Zemí i složení planetky. V současné době nejsou ani velikost ani složení známé dostatečně přesně, nepředpokládá se však, že by byla planetka tvořena kovy, jde spíše o kamenité a prachové složení. Je zde tedy šance, že by mohlo dojít k jejímu rozpadu již v atmosféře. Pokud by však k rozpadu nedošlo, předpokládá se tzv. vzdušný výbuch. V tomto případě by záleželo na místě dopadu. Dojde-li k dopadu do oblasti oceánu mohlo dojít ke vzniku tsunami.
V případě, že by objekt dopadl do obydlené oblasti, výše škod by závisela na průměru planetky. Pakliže by dosahoval dolní předpokládané hranice, tedy 60 metrů v průměru, pravděpodobně by došlo k devastaci všech oken a k menším škodám na struktuře budov v oblasti pod výbuchem. Jen pro představu: Podobnou škodu napáchal v roce 2013 dopad Čeljabinského meteoritu. Pokud by však již šlo o objekt velikost 90 metrů, byly by škody mnohem větší a mohlo by dojít ke kompletnímu zničení mnoha budov na větším územním rozsahu.
Program planetární ochrany je jeden způsob, jakým by se Země mohla s takovýmito potenciálně nebezpečnými objekty vyrovnat. V minulých letech na základě tohoto programu proběhla mise DART, která otestovala, zda je možné změnit trajektorii takovéhoto objektu. Současně probíhá navazující mise HERA.
Dle NASA však není potřeba v současné době potřeba zjišťovat, jak tento objekt potenciálně vychýlit, jelikož je pravděpodobnost srážky opravdu velmi malá. Pozorování z noci z 19. na 20. února 2025 totiž tuto pravděpodobnost srážky planetky se Zemí drasticky snížila, a to na přibližně 0,004 %. Na Turínské stupnici tak došlo přesunu klasifikace do kategorie 0 – pravděpodobnost srážky lze považovat za nulovou.
Zdroj: Fyzikální ústav v Opavě, NASA
Sdílení
Twitter
Komentáře
Email