Einsteinova teorie relativity stále platí: Chovají se podle ní i vysoce energetická neutrina

 
Další 1 fotografie v galerii
Teorii relativity napsal Einstein křídou na tabuli už v roce 1905 / Pixabay
Co se týká známé Einsteinovy teorie relativity, tak vědci dalšími pokusy potvrdili, že stále platí. A to i přesto, že tato teorie měla selhat v případě malých a vysoce energetických subatomárních částic (jde o to, že neměly následovat tzv. Lorentzovu symetrii a budou se chovat tak, jak Einstein nemohl predikovat).

Připomínáme, že v relativistické fyzice je Lorentzova symetrie ekvivalence pozorovací symetrie naznačující, že zákony fyziky zůstávají stejné pro všechny pozorovatele pohybující se stejnou rychlostí a ve stejném rámci setrvačnosti (je to tedy tzv. inerciální vztažná soustava – to je ve fyzice taková vztažná soustava, v níž platí 1. Newtonův pohybový zákon, tj. těleso, na které nepůsobí žádná síla nebo výslednice sil je nulová, je v klidu nebo se pohybuje rovnoměrně přímočaře). Dobrý příklad jsou stěny vagonu, který se pohybuje po přímé trati stálou rychlostí.

Pravidlo také říká, že jakákoliv částice se bude setkávat se stejnými zákony fyziky za předpokladu, že cestuje konstantní rychlostí. V rámci tohoto (zatím asi nejtvrdšího testu Einsteinovy teorie dodnes) bylo prokázáno, že subatomární částice známé jako neutrina splňují Lorentzův princip a to navzdory tomu, že operují při svých neuvěřitelných energiích.

Rychlost světla se nemění tehdy, když astronaut letí vesmírem a ani tehdy, když stejně rychle letí i jeho mikroskopická krvinka. Rychlost světla bude prostě vždy stejná. Právě subatomární částice se ale často chovají nezvykle, či dokonce šokujícím stylem. Není proto divu, že v historii byla tato teorie tak často v hledáčku vědců a teoretiků fyziky.

Je to neuvěřitelné, že teorie, kterou napsal Einstein křídou na tabuli už v roce 1905 (a co byla pak četnými novými teoriemi testována stále znovu a znovu), pořád odolává už po více jak století. Právě v této studii bylo ovšem řešeno, že konkrétně neutrina (jinými slovy nejlehčí částice ve vesmíru) nebudou Lorentzovu principu poslušny.

K otestování analyzovali vědci data z IceCube Neutrino Observatory (masivní neutrinový detektor pod Antarktidou). A co hledali za údaje? Jakékoliv deviace od Lorentzovy symetrie by se v datech projevila jako anomálie (a právě u nejvyšších energií by to bylo nejviditelnější), jenže ovšem nenastala.

To by mělo tuto kapitolu uzavřít na hodně dlouhý čas. Uvidíme, jak odolá příště teoriím o kvantově provázaných částicích zdánlivě rychlejších, než světlo.

#Einstein #Lorentz #teorie relativity #neutrino #světlo

Mohlo by vás zajímat

Reklama

Věda a vesmír

Mise Gaia objevila nejtěžší hvězdnou černou díru v naší Galaxii, pozoruhodně blízko nás

Lukáš Bauer

Věda a vesmír

Festival Maker Faire Prague ovládne v květnu pražské Výstaviště

Martin Pokorný