Reklama

Co se může stát, když nastane blackout? Jak se na něj připravit a co byste měli mít raději doma při ruce

 
Další 3 fotografie v galerii
Největší blackout nastal v Indii, kdy v červenci 2012 postihl 670 milionů lidí / Pixabay
Blackout, neboli totální výpadek elektřiny, se může stát kdykoliv. Existují různé katastrofické scénáře, filmy či názory odborníků. Ovšem jak by to opravdu vypadalo ve skutečnosti? A stal se někdy tak velký blackout, že to mělo vliv na hospodářství země?

Když se podíváme do historie, tak zjistíme, že k prvnímu velkému zaznamenanému blackoutu došlo 9. listopadu 1965 v Kanadě. Šlo opravdu o velký problém, protože výpadek postihl cca 30 milionů lidí. Co to přineslo?

Hlavně rabování. Zhruba devět měsíců poté se ale také narodilo více miminek než obvykle. Prostě lidé si našli činnost, která se dá dělat i potmě. 

Jak vlastně definovat blackout? 

Nejde o krátký lokální výpadek na několik desítek minut nebo hodin. Tohle někdy v životě postihlo určitě každého. My ale máme na mysli delší výpadek, tedy v řádu dní a navíc takový, který se týká rozsáhlejší oblasti a většího poštu lidí. 

Jak takový blackout probíhá, co se děje po něm?

Krizový okamžik

Zhasnou světla, počítače, televize. Přestanou fungovat semafory. Někdo uvízne ve výtahu. Policie musí řídit křižovatky, aby se složky záchranného systému dostaly, kam potřebují, třeba právě vyprostit lidi z výtahů. Záchranné složky řeší vniklé situace. Nemocnice uvádějí do provozu náhradní zdroje.

Uplyne několik hodin

Nefungují žádné elektrické přístroje, osvětlení, bankomaty, ani čerpací stanice. Pak se postupně ztrácí i signál mobilních operátorů, internetu. Tím pádem klesá možnost informovanosti lidí. Máte-li nabitý mobil, vypněte Wi-Fi, stáhněte jas, maximálně šetřete. Krizový štáb se státními orgány oznamuje blackout a stav nouze.

Informace se mohou šířit třeba pomocí rádia na baterky – i když to považujete dnes za zbytečnost a přežitek, hodí se jedno takové mít doma. Je užitečné udělat si a mít doma také zásobu pitné vody, trvanlivých potravin, přenosné elektrické spotřebiče na baterky, základní hygienické potřeby, dezinfekci či zásobu léků. 

Druhý den 

Teď už je spojení se světem možné jedině poslechem autorádia nebo přenosného rádia na baterky, případně, pokud jste měli v okamžiku blackoutu nabitý mobil, může fungovat i ten. Pokud tomu tak je, šetřete ho, zbytečně nevolejte atd. Někdo může mít třeba i spotřebiče fungující na záložní baterie, ty mohou také ještě fungovat.

Dohodněte se s rodinou a příbuznými, jak si dávat vědět, že jste v pořádku, kde se setkávat. Vynechte zbytečné volání na tísňové linky, jsou potřeba pro skutečné ohrožení života. Další možností, jak se informovat jsou třeba vývěsky na veřejných místech. 

Po delší době 

Většinou není blackout delší než dva dny. Jestliže ano, je třeba hlavně nepropadat panice. Po několika dnech se jídlo rozdává systémem přídělů, může být nedostatek pitné vody, proto je s ní třeba šetřit. Důležité jsou v tuto chvíli informace záchranných složek, které vše řídí. 

Tři největší selhání 

V minulosti proběhly různé blackouty, ten největší 3. - 31. července 2012 v Indii, kdy bylo zasaženo 670 milionů lidí. Dále na Jávě 18. srpna 2015, kdy se výpadek týkal 100 milionů lidí, třetí potom v jižní Brazílii 11. března 1999, což se týkalo 97 milionů lidí. Nemyslete si, že se blackout u nás stát nemůže - jsme totiž zatíženi toky elektřiny z Německa do Rakouska a na Balkán a naše přenosová soustava je již na hranici technických možností. 

 
Vstoupit do diskuze  (5)

Mohlo by vás zajímat