Zničila erupce Théry bájnou Atlantidu? Určitě uspíšila pád minojské kultury

Došlo k ohromné katastrofě. „Tenkrát bylo možné dostati se přes ono moře, neboť mělo před svým ústím, které vy zvete Heraklovými sloupy (označení Gibraltarského průlivu – úžiny mezi Evropou a Afrikou, oddělující Atlantský oceán a Středozemní moře – pozn. redakce), ostrov. A na tomto ostrově povstala neobyčejná královská moc. Ale přišel jeden osudný den a noc a tu propadlo se všechno mužstvo schopné zbraně do země, a právě tak ostrov Atlantis se propadl do země,“ líčí řecký filozof Platón zkázu nesmírně vyspělé civilizace, kterou řádění živlu smete ze zemského povrchu.

Právě tato jeho slova dodnes spousta lidí ztotožňuje se zkázou bájného kontinentu zvaného Atlantida. 

Masa vody se žene rychlostí 350 kilometrů za hodinu

Vápencová hora Théra vysoká přes 2000 metrů se už ve 2. tisíciletí tyčí z Egejského moře. Lávové proudy tu už v minulosti vytvořily velký ostrov. Usazují se zde Kréťané, které nadchne nové úrodné území. Sopka je zatím v klidu, a proto se zde rodí minojská civilizace včetně bohaté kultury. Vznikají zde skvostné domy s freskami vybavené dokonce i kanalizačním systémem.

Jenže v 15. století př. n. l. se sopka opět probudí k aktivitě. Navíc přichází i tsunami, která podle současných vědců mohla dosahovat výšky až 15 metrů. Příval vody má ohromnou sílu, odhaduje se rychlost až na 350 km v hodině. Masa vody tak dosáhne i do pevninského Řecka a také na sever Afriky do Egypta.

Související

Ilona Cílková

Jak zabránit nejhorším katastrofám, jež by mohly v…

Ilona Cílková

Obyvatele Pompejí při běsnění Vesuvu nezabily…

Teplota sopečného popela dosáhne v okamžiku výbuchu 500 °C, hladina moře a okolní ostrovy jsou jím zcel zasypány. Podle vědeckých studí mohl pokrýt plochu asi 200 000 km čtverečních. Ještě dlouhé dny po výbuchu je v okolí tma.

Datum odhalí dřevo v hornině 

Řecký archeolog Spiridon Marinatos odhalí v roce 1939 v prachu a popelu ostrova Santorini zbytky někdejší minojské kultury. Američtí geologové z Kolumbijské univerzity Bruce Charles Heezen a Dragoslav Ninkovich najdou v moři známky, které jim potvrdí, že tu kdysi došlo k rozsáhlé erupci.

Událost dokonce dokážou datovat podle obsahu uhlíku, jenž se nachází v dřevěných kusech, jež jsou zapečeny v tufech, tedy hornině, která vznikla ze sopečného popela. Podle nich od erupce uplynulo 3370 let (plus minus) 100 roků. 

Teorie, která trochu kulhá

Nicméně Platónova teorie o tom, že Atlantida a Théra jsou jedno, a to samé neplatí. Podle Platóna stařec Kritios určuje stáří Atlantidy na 9000 let, tehdy prý proběhla válka mezi obyvateli vně a uvnitř Heraklových sloupů. Existence ostrova, který by velikostí odpovídal, nebyla potvrzena. Nejstarší kultury pocházejí ze 3. – 4. tisíciletí př. n. l., což také časově vůbec nesedí.

Platonův příběh je tedy spíše pohádkou, která měla jenom potvrdit statečnost jeho předků a jejich dlouhou historii. Ostatně za bájnou Atlantidu dnes označují lidé leccos, v podstatě jakýkoli velký podmořský objev zbytků pevniny, které pohltilo moře. Naposledy to bylo třeba letos v létě, kdy japonsko- brazilský projekt průzkumu mořského dna odhalil žulu vyskytující se typicky na pevnině. Nachází se asi 1500 kilometrů od Rio de Janeira. Kdysi tam mohla být nějaká pevnina, to není vyloučeno. Sotva to ovšem byla ona bájná Atlantida.