Úspěch vědců z Mnichova: Bude možné lidem transplantovat prasečí srdce?

Selhání srdce by mělo do roku 2030 potkat jenom v USA více než 8 milionů lidí / Pixabay
Lidé se v současnosti ocitají o krok blíže k využití zvířecích orgánů ve zdravotnictví poté, co bylo paviánovi transplantováno prasečí srdce a žil s ním po dobu šesti měsíců. Předávání orgánu zvířete jinému žijícímu zvířecímu druhu je známé jako xenotransplantace.

Prasata byla přitom geneticky modifikována tak, aby měla potlačenou imunitní reakci. Taková transplantace by mohla vyléčit lidi z terminálních srdečních onemocnění. Srdce vepřů může být brzy použito i pro nemocné lidi, aby se vyléčili. 

Opice přežila 195 dnů 

Výše popsaná vize už není sci-fi. Jsme teď o krok blíže takové realitě. Studie totiž ukázala, že je možné zachovat naživu tvora se srdcem transplantovaným od jiného druhu. Němečtí vědci ohromili svět tím, že paviánovi dali prasečí srdce a udrželi ho naživu celých 195 dnů.

Potenciální cesta léčby lidí se smrtelnými a život ohrožujícími chorobami srdce se tedy jeví jako možná. Čekací listiny na transplantace od mrtvých nebo alogenních dárců jsou totiž s rostoucí délkou života velmi dlouhé. Proto mnoho chronických stavů vede ke smrti, když není transplantace úspěšná nebo se jí čekající vůbec nedočká. 

Genetická modifikace potlačí imunitní reakci

Selhání srdce by mělo do roku 2030 potkat jenom v USA více než 8 milionů lidí a řada z nich na ně může zemřít v době, kdy budou čekat na dárcovský orgán. Geneticky modifikované prasečí srdce by mohla být řešením tohoto deficitu.

Testy byly provedeny u paviánů, kteří jsou blízkými příbuznými lidí. U prasat byla provedena genetická modifikace, aby u nich byla potlačena imunitní reakce v mezidruhové transplantaci. Tak se jejich srdce stávají vhodnými pro transplantaci. 

Experimentu se účastnilo 16 paviánů

Během předchozích pokusů se podařilo paviány udržet naživu po dobu 57 dnů, změnou techniky celého procesu se ale povedlo týmu vědců z univerzity Ludwig-Maximilona v Mnichově paviána udržet naživu po dobu šesti měsíců. Celkem se experimentu zúčastnilo16 paviánů ve třech po sobě jdoucích skupinách.

Úspěšné dlouhodobé transplantace se podařilo dosáhnout udržováním srdce okysličeného během transplantačního procesu. Cirkulace krve byla udržována v celém orgánu. To zabraňovalo nežádoucímu zvětšení transplantovaných orgánů snížením krevního tlaku paviánů a také použitím sloučenin, které řídí růst buněk. Čtyři z pěti paviánů díky tomu zůstali zdraví minimálně po dobu 90 dnů po ukončení celého experimentu, včetně toho jednoho, který vydržel dokonce 195 dnů. 

Potřeba srdcí desetinásobně překračuje možnosti

Vypadá to tedy, že jsme se dostali k důležitému mezníku, a sice bodu, kdy bude brzy možné léčit srdeční onemocnění lidí v konečné fázi transplantací prasečího srdce. V USA i v Evropě totiž potřeba dárců srdce minimálně desetinásobně překračuje dodávku z lidských zdrojů. Pokroky při transplantaci prasečího srdce vycházejí ze zlepšené konzervace srdce dárce a lepší imunosupresiva zabraňují tomu, aby tělo darovaný orgán odmítlo. 

 
Vstoupit do diskuze  (1)

Mohlo by vás zajímat

Reklama