Léky na Alzheimerovu chorobu pomohou i v boji proti bakteriím odolným vůči antibiotikům

 
Další 1 fotografie v galerii
Těžké kovy přispívají ke zvýšení odolnosti vůči antibiotikům / Pixabay
Léky plní v lidském těle určité úkoly. Měly by mít nejenom maximální účinnost, ale zároveň by měly být i bezpečné. Výsledkem rozsáhlých laboratorních a klinických testů je znalost nežádoucích účinků léků. Nicméně, některé léky mohou být za určitých podmínek použity i k jiné léčbě.

Výzkum prováděný na univerzitě v Queenslandu naznačil, že léčivo, původně vyvinuté k léčbě Alzheimerovy nemoci, by mohlo působit i na bakterie odolné vůči antibiotikům.

Po dokončení testování nastává pro léky hlavní úkol: Plnit své poslání a svoji roli v lidském těle. V případě léku na Alzheimerovu chorobu tento přípravek prošel první a druhou fází klinických studií a zdá se, že jeho tolerance je u účastníků studií dobrá.

Již probíhají i testy tolerance pro jeho novou funkci. Pokud by se teoreticky ukázala jeho účinnost v boji s antibioticky rezistentními bakteriemi, byl by zaveden na trh dříve. Součástí léčivého přípravku je totiž lék ovlivňující transport kovů nazývaný PBT2. 

Předpokládá se, že při Alzheimerově chorobě a Huntingtonově nemoci (neurodegenerativní onemocnění podobně jako Alzheimerova choroba) je vysoký obsah těžkých kovů v těle, tyto kovy jsou uvolňovány v mozku, což umožňuje těmto nemocem postupovat.

Hlavním úkolem PBT2 proto je narušit vzájemné působení mezi kovy a lidskými buňkami, což by snížilo hladinu těžkých kovů v mozku a zmírňovalo chorobný stav. Vědci tvrdí, že těžké kovy také přispívají ke zvýšení odolnosti vůči antibiotikům. Proto předpokládají, že PBT2 by mohl být použit i na bakterie, které jsou rezistentní vůči antibiotikům. Odborníci doufají, že se tak dosud neúčinná antibiotika stanou efektivními při léčbě infekčních onemocnění.

Tato zpráva přináší naději. Rezistence bakterií vůči antibiotikům je totiž jednou z největších hrozeb pro celosvětové zdraví lidské populace. Odhaduje se, že tento problém odstartoval zhruba před 30 lety a za tuto dobu už bohužel mnoho druhů bakterií získalo rezistenci vůči širokému spektru antibiotik.

Profesor Mark von Itzstein z Griffithovy univerzity, jeden z autorů příspěvku, uvádí: „To způsobilo, že současné léčebné terapie antibiotiky jsou neúčinné a vedou k rostoucímu počtu úmrtí kvůli infekčním chorobám v Austrálii. Pokud nebudou vyvíjena nová řešení, odhaduje se, že do roku 2050 budou rezistentní bakterie představovat více než 10 milionů úmrtí ročně. “

Je tedy jenom otázkou času, kdy se bakterie rezistentní k antibiotikům stanou hlavní příčinou úmrtí na celém světě. Vyvíjejí se proto nová řešení, ale tento proces je dlouhý a komplikovaný. Pokud by se léčivo určené původně na Alzheimerovu chorobu dalo použít i proti těmto bakteriím, znamenalo by to výrazný přínos pro lidské zdraví: vědci by mohli zkrátit čas potřebný pro klinické testování tohoto léčiva.

 
Vstoupit do diskuze  (1)

Mohlo by vás zajímat

Reklama