Vědci pozorovali, jak se chobotnice chovají jako mimozemšťané z Války světů

Oliheň velká z rodu Magnapinna žije v hloubce mezi tisíci a čtyřmi tisíci metry, a to znamená, že její pozorování jsou velmi vzácná. V takové hloubce už není žádné světlo. Kromě toho je tam drtivý tlak. Pro člověka jsou to zapovězené vody. Nikoliv však pro dálkově ovládaná podvodní vozidla.

Jedno takové do vody ponořili mořští vědci federální vládní agentury vědeckého výzkumu CSRO v oblasti známé jako Velký australský záliv. Využita byla i vlečná kamera výzkumné lodi RV Investigator. O hlubinné fauně na tomto místě se nevědělo v podstatě nic. Cílem výzkumného programu tedy bylo katalogizovat život hluboko pod vodou. 

Související

Radek Chlup

Vědci vytvořili rodokmen vyhynulých krokodýlů z…

Radek Chlup

Ve Velké Británii byl znovuobjeven kriticky ohrožený…

Olihně velké jsou podivnými živočichy. Není náhoda, že si je lidé pletou s mimozemšťany. Připomínají totiž stroje, které jste mohli vidět ve filmu Válka světů, a to kvůli ramenům. Ta jim vyrážejí z těla do stran, po několika desítkách centimetrů se ovšem ostře lámou směrem dozadu. Chapadla, z jejichž konců se linou dlouhá vlákna, mohou mít délku až osm metrů. Olihně velké mají navíc nezvykle velký ploutevní lem. Nevíme, kolik jich je a čím se živí. Pravděpodobně však na své končetiny přichytávají drobné živočichy. 

Mořští vědci od roku 2015 do roku 2017 zachytili pět těchto chobotnic. Celkem bylo prozkoumáno více než 350 kilometrů Velké australské zátoky a bylo pořízeno 75 hodin video materiálu. Olihně velké byly vidět pouze na dvou místech ve dvou časových rámcích. „Pozorování olihní velkých jsou velmi vzácná. Jedná se o první záznamy v australských vodách, což přispívá k pouhému tuctu potvrzených pozorování po celém světě,“ uvedla mořská vědkyně Deborah Osterhageová.

Jeden hlavonožec měl chapadla natažená směrem ven a pak je ohnul v úhlu 90 stupňů. Obvykle to u chobotnic pozorujeme, když jsou ve svislé poloze. Oliheň velká však byla v poloze vodorovné. Její chapadla mohou být lepkavá. Je možné, že se krmila a čekala, až nějaký tvor narazí do jejích končetin. 

Další chování, které bylo zaznamenáno, vypadalo tak, že chobotnice držela jednu končetinu kolmo k tělu, když se pohybovala z vodorovné polohy do polohy svislé. Takové chování připomíná pohyb hřbetní končetiny u jiných chobotnic. 

Jeden z hlavonožců dokonce svinul svá vlákna těsně k tělu. Tento jev byl zatím sledován jen u vzdáleně příbuzné vampýrovky hlubinné (Vampyroteuthis infernalis). I tato chobotnice používá svá vlákna k lovu. Je to fascinující tvor. Stejně jako o hlubinném světě, tak i o něm toho víme skutečně málo. Jeho chování vědci zatím nechápou.