- Petr Hájek
- Věda a vesmír
- 20. února 2018
- 11:38
Začátek konce naší planety se začal odpočítávat v roce 1965. Co se tenkrát vlastně stalo?
Je to termín využívaný moderními vědci k tomu, aby popsali dobu, od kdy člověk začal své negativní působení na Zemi a to skutečně v masovém měřítku. Pro vědu je to poměrně velká věc, jelikož doposud neexistoval žádný podobný, globálně platný, pojem.
Dosud zde totiž nebyl žádný definitivní globální signál, jenž by to vědcům umožnil. Nyní ho našli – jde o starou známou radiokarbonovou datovací metodu, jež umožňuje sledovat, jak se ve stromech hromadí radioaktivní uhlík ze všech nukleárních testů, co kdy nějaký stát na zemi realizoval.
Otestováno to bylo na tzv. Nejosamělejším stromě světa (smrk Sitka), jenž roste jako jediný strom v okruhu 200 km na Campbellově ostrově a je proto na podobné měření dokonalým adeptem. Díky němu a také díky lidem z Univerzity Nového Jižního Walesu a účastníkům akce Australasian Antarctic Expedition v letech 2013 - 2014. Díky nim všem bylo možné získat první přesný globální signál pro Antropocén z jižní hemisféry.
Tzv. „Zlatý hrot" stromu ale nemá co dělat se zlatem, ale s faktem, že mezi 50. a 60. lety minulého století proběhl na severní polokouli nespočet jaderných pokusů, což se projevuje patřičným nárůstem radioaktivního uhlíku.
Vědci jsou z toho všeho ovšem velmi potěšeni: „Jsme nadšení tím, že jsme objevili signál v jižní hemisféře na opuštěném ostrově, protože je to vůbec poprvé, co máme dobře definovatelný začátek nové geologické epochy, která se zaručeně zapíše do historie Země. I po tisících letech bude vidět, jak člověk poznamenal Zemi."
Na severní polokouli radiokarbonová špička proběhla již v roce 1964 a na jižní až koncem roku 1965.
Sdílení
12
Twitter
Komentáře
Email