Prognózy fyziků: Náš vesmír by mohl být zničen při kolizi s negativní energií

 
Další 4 fotografie v galerii
Bublina negativní energie se začne zvětšovat / Pixabay
Fyzikové odhalili cosi skutečně zajímavého – jedna základní částice, co dává hmotnost veškeré hmotě ve vesmíru, také asi povede nakonec k jeho destrukci.

Zdá se, že „Higgsův boson" nemá přezdívku „Boží částice" jen tak pro nic za nic; jednou náš vesmír díky němu totiž skončí stejně rychle jako začal, tedy masivní explozí (díky vytvoření bubliny negativní energie).

Pomalý rozpad našeho stále expandujícího vesmíru je předpovězený standardním modelem částicové fyziky používané fyziky k popsání základních stavebních bloků veškerých kousků hmoty. Podle něj síla, co se nazývá "temná energie", způsobuje rozpínání vesmíru, takže jednoho dne vše skončí jako jedna velká prázdnota absolutně bez ničeho.

Jak ale tvrdí jiná studie, konec nemá být mírný a tichý, ale pořádně silný, ale nemusíte se bát – až někdy za 10 na 139-tou let. A celý proces již pravděpodobně stejně někde začal po interakci s černou dírou. Hmotnost Higgsova bosonu se teoreticky odhadovala již někdy od roku 1970 (a posléze ověřena na Large Hadron Collideru v roce 2012) a to na 125 gigaelektronvoltů.

Ale naneštěstí díky jisté zvláštnosti ve kvantové fyzice (oblast popisující zákony kosmu na úrovni sub-atomických částic) jeho hmotnost nezůstane vždy konstantní. Experti teoretizují, že aktuální hmotnost Higgse může být v různé dny zcela jiná. Pakliže by se to dané částici stalo, může to rozervat všechny procesy ve vesmíru, které dnes bereme za přirozené.

Z toho všeho vznikne bublina negativní energie, kde zákony fyziky tak, jak je známe, budou kompletně zničeny. Navíc, bublina poroste, dokud neobalí celý vesmír. Den, kdy Higgs zkolabuje, nastane tedy prý za 10 na 139-tou let. Ale bublinu asi nikdy neuvidíme, jak se blíží rychlostí světla.

Toto vše ovšem souvisí s tím, že se vědci snaží zdůvodnit existenci temné hmoty a temné energie. Jsou tu však jiní, kteří zase tvrdí, že ji vlastně nepotřebujeme, zejména profesor André Maeder, jenž je přesvědčený, že je za tím „škálová invariance" - jde o to, že prázdný prostor a jeho vlastnosti se nemění s dilatací nebo kontrakcí vesmíru.

Mohlo by vás zajímat

Reklama