Život na Zemi vznikl podle vědců díky obrovské kolizi s planetou velikosti Marsu, jež zformovala i Měsíc

Podle vědců, autorů uvedené studie, Země s největší pravděpodobností získala většinu pozemského uhlíku, dusíku a dalších biogenních prvků z kolize, díky níž jednak vznikl Měsíc a jež také zajistila podle všeho i lepší podmínky pro vznik života, a to všechno před cca 4,4 miliardami let. 

Vědci se nechali slyšet, že jsme sice z výzkumu meteoritů věděli již dlouho, že jak Země, tak i její družky (všechny další skalnaté planety vnitřního okruhu), jsou ohledně života závislé na tom, co jim přinese vesmír. Ovšem způsob doručení těchto prvků a období, kdy k tomu došlo, to vše je stále předmětem četných diskuzí. Tato studie je první, jež tuto událost dokázala popsat tak, že je konzistentní i se známými geochemickými důkazy.

Důkazy byly dány dohromady jednak z vysokoteplotních, vysokotlakých a vysokoenergetických pokusů v laboratořích, jež se specializují na studium geochemických reakcí, jaké se běžně odehrávají uvnitř naší planety za účasti masivní teploty i tlaku. 

Související

Petr Hájek

Na odvrácené straně Měsíce již Čína pěstuje…

Petr Hájek

Během zatmění zasáhl Měsíc nečekaně meteorit, na…

V sérii experimentů se vědci soustředili na důkazy, jež potvrzují dlouho se vyskytující teorii, že na Zemi dorazivší biogenní prvky jsou z události, když se Země před miliardami let srazila se zárodečnou planetou, jež měla na síru bohaté jádro. Je to zcela zásadní věc (a pro vědu lehce matoucí), jelikož jsou právě v této sestavě (uhlík, dusík a síra) přítomny nejenom v jádru Země, ale i všude jinde. 

Výzkumníci nalezli všechny důkazy: izotopové signatury, poměr uhlíku vůči dusíku a také celkové poměry dusíku, uhlíku a síry v horninách. To vše jednoduše potvrzuje, že nárazem, jenž zformoval Měsíc a doručil na Zemi biogenní prvky, byla kolize s planetou velikosti Marsu se sírovým jádrem.

Fotogalerie

 

2

fotografie