Jak jsme za socialismu začínali na počítačích: Pamatujete třeba na ZX Spectrum nebo na Didaktik?

Ve chvíli, kdy se na Západě začínaly zabydlovat počítače jako osmibitové Commodore PET nebo Apple II, tedy v 70. letech 20. století, byla u nás vrcholem výpočetní techniky programovatelná kalkulačka TI-57 a její další modely.

Tenkrát se k nám ještě počítače nedovážely, takže jedinou šancí, jak je pořídit, se staly výlety na Západ s patřičnou sumou valut. Počítače se tak často i pašovaly, třeba populární osmibitový Sinclair ZX Spectrum dostupný od roku 1982 se dal přesně vložit do krabice od bonbonů.

Jenže s pašovaným počítačem se nedalo nijak nakládat, tedy ve smyslu například ho prodat někomu dalšímu. Proto byly počítače na přelomu 70. a 80. let 20. století velice drahé. Klidně se mohly vyšplhat i na sumu 70.000 tehdejších korun. 

Jak připojit televizi aneb české ručičky si poradí

Existovaly ale i další potíže. Obvykle se totiž počítače připojovaly k televizoru, nemívaly ještě vlastní monitor. A to se ukázalo jako další problém, protože se lišily naše a západní televizní normy. Takže připojit počítač vyrobený na Západě k našemu televizoru byl také oříšek.

A to nezmiňujeme ani zvukové normy. I s tím si u nás ale šikulové poradili a počítačů začalo už v 1. polovině 80. let 20. století čile přibývat. Ani ceny už nedosahovaly tak astronomických výšin. Objevila se první ZX Spectra, která důvěrně znají dnešní čtyřicátníci a padesátníci. ZX Spectrum se stalo nejrozšířenějším strojem u nás. 

V Tuzexu jenom pro vyvolené

Na podzim roku 1984 se k nám začal přes Tuzex dovážet počítač Sord M5. Podmínkou bylo, že jste měli dostatek bonů. Pro zajímavost - Sord M5 měl pouze 4 kB RAM (což je dneska nepředstavitelné).

Související

Petr Hájek

Jak postupovat, když zapomenete, jaké máte heslo ve…

Martin Pokorný

Přinášíme několik tipů, jak výrazně zrychlit a…

Naprostou nutností se tedy stalo rozšíření o 32 kB paměti. Základní verze se 4 kB vyšla na 1600 tuzexových korun čili bonů, za 32 kB paměti jste museli sáhnout do peněženky pro dalších 860 bonů. Jenom pro celkový obrázek: V přepočtu na tehdejší koruny československé to dohromady přesahovalo částku 12.000 Kčs (jeden bon byl 5 Kč). 

Jak nakoupit? Být ve správný čas na správném místě

Sord M5 ale prvenství ZX Spectra  ani zdaleka neohrozil. Kolem poloviny 80. let se Spektrum dalo pořídit za 1000 tuzexových korun (5000 Kčs). Varianta ZX Spectrum+ prodávaná jako model Delta byla počínaje rokem 1986 k dispozici i v některých obchodech – i když jste museli vědět kam zajít, komu zavolat, být v správný čas na správném místě.  Rozhodně to nebylo tak, že by byla ZX Spectra k dispozici běžně jako houska na krámě. Museli jste také vytáhnout z peněženky sumu asi 6000 Kčs. 

Počítač za dva až tři platy 

Další vlaštovkou západní výpočetní techniky v Tuzexu se roku 1986 staly počítače Atari. S cenou pohybující se podle typu 800XL (64 kB paměti) až 130XE (ta už má paměť dokonce 128 kB) cca 1050-1750 tuzexových korun (5250-8750 Kčs). Pro doplnění: Tehdejší průměrný plat činil cca 3000 Kčs. Commodore 64 z Tuzexu vyšel na 2000 bonů (10 000 Kčs), ještě dražší pak byl Sharp za 2490 bonů.

Pokud jde o dostupnost na konci 80. let 20. století – ZX Spectru už tehdy kolem celkem zdatně šlapal na paty tuzemský počítač Didaktik Gama a PMD 85. Ostatně průzkumy vypověděly, že v roce 1985 už u nás bylo asi 100 000 počítačů. I k nám už stále více pronikala oblíbená 16bitová Amiga 500 pyšnící se dobrou grafikou a zvuky – od 8bitových strojů to byl obrovský skok.

Co tehdejší stroje uměly?

Starší 40+ a 50+ čtenáři se jistě pamatují na 5,25 palcovou a 3,5 palcovou disketovou jednotku a diskety, dále 32 kB paměti. Vrcholem byla paměť 64 kB. Běžně se na počítačích programovalo v jazyce Basic, hrály se jednoduché hry. Když roku 1985 u nás odstartovala výroba prvního domácího počítače PMD, měl tento procesor 8080 a 32 kB paměti.

Periferii tvořil kazeťák, dále disketová jednotka 5,25 palců a černobílý monitor. Dva roky poté se začal vyrábět Didaktik ve slovenské Skalici, který byl kompatibilní se ZX Spectrem, což byla jeho velká výhoda. V roce 1988 začalo vyrábět počítače i JZD Slušovice, a to pod názvem TNS. No a pak už přišel rok 1989 a po něm masivní nástup 16 bitových počítačů.