Blíží se šestý masový zánik druhů: Za 100 let už nebude na planetě Zemi žádný hmyz

 
Další 2 fotografie v galerii
Množství hmyzu se snižuje podle vědců o 2,5 % ročně / Pixabay
Vědci varují, že během jednoho století by mohl být zničen veškerý hmyz na světě. Vymírá totiž osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi. Touto rychlostí by mohl zaniknout do 100 let. Z poklesu, označovaného jako celosvětová krize, je obviňováno intenzivní zemědělství. Podle vědců jsme vstoupili do prvního masového zániku druhů od dob dinosaurů.

Hmyz by mohl zaniknout během jednoho století, pokud bude pokračovat jeho současný rychlý pokles. Nedávná studie zjistila, že 41 % všech druhů hmyzu čelí zániku a jeho ztráta způsobí katastrofický kolaps v ekosystémech planety.

Vědci na univerzitě v Sydney odhalili, že množství hmyzu se snižuje o 2,5 % ročně. Úsilí o ochranu přírody nejsou úspěšná a ani adaptabilní kmeny hmyzu se nedokážou přizpůsobit současné situaci. Vědci doufají, že alespoň zvýší povědomí o tomto problému. Jejich zjištění vycházejí z předchozích tvrzení, že Země vstoupila do svého šestého masového zániku druhů. K prvnímu došlo první poté, co obří asteroid před 66 miliony let narazil do dnešního Mexika.

Ubývá křídlatého hmyzu

Rychlost, kterou hmyz vymírá, je osmkrát rychlejší u savců, ptáků a plazů. Počet hmyzích druhů se snižuje bezprecedentní rychlostí, což vede výzkumníky k tomu, aby veřejnosti vyslali jasné varování. Čísla ukazují, že v posledních deseti letech poklesl stav 53 % druhů motýlů a v poklesu se nachází i 46 % druhů včel.

Nejvíce zasaženou skupinou jsou chrostíci, řád křídlatého hmyzu, kde u 68 % druhů klesá jejich stav, ale vážky a brouci také zaznamenaly výrazný pokles, a to o 37 % a 49 %. Intenzivní zemědělství je hlavní příčinou problému, ale ke genocidě hmyzu přispívá i změna klimatu, urbanizace, ztráta stanovišť hmyzu, nemoci a příchod invazivních druhů.  

Nedojde k opylení a ničení škůdců 

Dr. Andrew Bladon, výzkumný pracovník na univerzitě v Cambridge, řekl, že je nepravděpodobné, že by všechny druhy hmyzu někdy vymřely, ale jejich počet bude klesat na tak nízkou úroveň, že budou mít minimální ekologickou funkci.

Dodal: „Je velmi nepravděpodobné, že ztratíme veškerý hmyz, ale je pravděpodobné, že pokud nezměníme zemědělské postupy, ztratíme drtivou většinu druhů a jedinců. Dlouho předtím, než zemře poslední jedinec, dojde k ekologickému zániku a nebude moci plnit svoji funkci.“ Hmyz tu nebude k dispozici pro opylení, nebude ničit škůdce, nebude pro mnoho zvířat zdrojem potravy. Hmyz je přitom pro všechny ekosystémy zásadní právě kvůli své roli při opylení rostlin a květin a jako potrava pro další živočichy.

Obrovský dopad na lidi 

Jakýkoli významný pokles množství hmyzích druhů bude mít také obrovský dopad na lidi. Nedávno se objevily zprávy o poklesu počtu hmyzu v Puerto Rico a v Německu, ale jde o celosvětovou krizi. Pokud nezměníme naše způsoby produkce jídla, hmyz jako celek po několika desetiletích zanikne, což bude mít katastrofální následky.

Francouz Sánchez-Bayo z univerzity v australském Sydney jako jeden z autorů studie doufá, že hrozivý výhled opravdu probudí lidi. Popsal 2,5% roční ztrátu hmyzu za posledních 25-30 let jako šokující: "Je to velmi rychlé. Za deset let budeme mít o čtvrtinu méně hmyzu, za 50 let jenom polovinu a za 100 let nebudeme mít asi nic."

Nejde jen o léto bez cvrčků 

Hmyz je nezbytnou součástí světového ekosystému a je mnohem bohatší a pestřejší než jakákoli jiná skupina živočichů. Mark Wright, ředitel Světového fondu na ochranu přírody řekl: „Nejde o léto bez cvrlikání cvrčků, jde o zmizení základů života na Zemi. Kolaps počtu druhů hmyzu je dalším znakem toho, že naše planeta je v krizi, a potřebujeme naléhavou akci v celosvětovém měřítku k ochraně přírody. Naše budoucnost na tom závisí.“ 

Mohlo by vás zajímat

Reklama