Češi objevili metodu, jak z rýžových slupek získat nanočástice, konkrétně biomorfní oxid křemičitý

Metoda spočívá v rozkladu rýžových slupek v mikrovlnném reaktoru v přítomnosti anorganických kyselin / Pixabay
Rýžové slupky patří k největším celosvětovým zemědělským odpadům, který se nehodí ani do spaloven. A čeští vědci v čele s docentkou Dorou Kroisovou z katedry materiálu Fakulty strojní TUL nyní přišli na to, jak z nich získat něco velmi užitečného.

Nová metoda spočívá v jednostupňovém procesu rozkladu rýžových slupek v mikrovlnném reaktoru v přítomnosti anorganických kyselin. Produktem procesu jsou 20nanometrové částice oxidu křemičitého v amorfní podobě, ve které se běžně nachází v přírodních zdrojích.

Dnes užívané komerční technologie získávání nanočástic syntetického oxidu křemíku, jakým je například Cab-O-Sil, jsou pyrogenní, a tedy energeticky velmi náročné – procesy běží při teplotách vyšších jak 1500 stupňů Celsia. Nová patentovaná metoda vyvinutá na Technické univerzitě v Liberci funguje při teplotách o 1300 stupňů Celsia nižších.

Využití odpadních rýžových slupek pro získání oxidu křemičitého už se přitom světová věda zabývala. „Doposud navrhované technologie využívaly jak chemické přečištění suroviny a její vysušení, tak následné spálení při teplotách nad 650 stupňů Celsia. Nanočástice biomorfního oxidu křemičitého tím byly také získány, ale se surovinou se musí mnohokrát manipulovat. To není ekonomické a spalování navíc není ekologické,“ říká docentka Kroisová.

Křemík je pro lidské tělo nepostradatelný, patří mezi stopové esenciální prvky, které si tělo nedokáže vytvořit samo, a do organismu se proto musí dodávat z potravy. Podle docentky Kroisové je však pozitivní vliv křemíku na lidské tělo málo prezentován, přitom má tento prvek naprosto zásadní vliv především na výstavbu a stav našich kostí, cév, vlasů a nehtů.

Právě oxid křemičitý je ve své biomorfní formě pro organismus nejsnáze vstřebatelný a může zajistit dostatečné množství křemíku v těle. Kromě toho se oxid křemičitý přidává do řady produktů – nachází se v silikonovém kaučuku, v zubních pastách nebo v lécích.

Nová technologie byla patentována nejprve v České republice, s ohledem na rozložení produkce rýže ve světě bylo rozhodnuto podat patentovou žádost také v zemi, kde se rýže pěstuje a kde by mohla nová metoda najít praktické využití, tedy v Japonsku.

#rýže #slupka #nanočástice #oxid #křemík

Mohlo by vás zajímat

Reklama