Vědci varují: Oxid uhličitý v zemské atmosféře by mohl dosáhnout úrovně, která nebyla na Zemi 56 milionů let

Nová šokující studie varuje, že zvyšující se emise oxidu uhličitého způsobené lidskou činností by mohly brzy vést k takovým atmosférickým hladinám skleníkových plynů, jaké nebyly zaznamenány ani po posledním velkém globálním oteplování na Zemi. Zatím není jasné, co přesně vyvolalo oteplování na rozhraní paleocénu a eocénu, je ale jisté, že masivní množství oxidu uhličitého uvolňované do atmosféry po tisíce let vedlo k popisovanému nárůstu teploty. 

Podle nové studie by mohla Země opět dosáhnout této úrovně, a to za 140 let, nebo za méně než pět generací, za předpokladu, že budou emise pokračovat v současném množství.

Ve studii, která byla publikována v časopise American Geophysical Union Paleocenaography a Paleoclimatology, vědci odhadují, že atmosférické hodnoty oxidu uhličitého by mohly odpovídat hodnotám uvolněným během paleocénu a eocénu do roku 2159. Vědci poznamenávají, že to není tak daleko, jak by se mohlo zdát. „Vy a já tady už v roce 2159 nebudeme, ale jsou to jenom asi čtyři generace,“ říká autor studie Philip Gingerich, který je badatelem v oblasti paleoklimatu na Universitě v Michiganu. „Když začnete přemýšlet o svých dětech, vnucích a o pravnucích, ocitnete se v té době.“

Teploty vzrostly po celém světě 

Vzhledem k tomu, před jak dlouhou dobou k oteplování v paleocénu došlo, zůstává záhadou, co se v důsledku rychlého nárůstu teploty stalo. Vědci však říkají, že teploty celosvětově vzrostly o 5 až 8 stupňů Celsia, což znamená, že průměrně dosahovaly 23 stupňů Celsia. To je zhruba o 7 stupňů Celsia vyšší teplota, než je průměrná globální teplota v současnosti.

Související

Ilona Cílková

Blíží se šestý masový zánik druhů: Za 100 let…

Petr Sýkora

Globální oteplování má první oběť: Malý…

„Emise, které dnes pozorujeme, jsou ovšem bezprecedentní, a to i v kontextu události, jako je prehistorické oteplování,“ říká Gabriel Bowen, geofyzik z University v Utahu, který se ovšem studie nezúčastnil.

V ovzduší bude spousta uhlíku

Vědci odhadují, že během oteplování v paleocénu a eocénu došlo za období cca 20 000 let k nahromadění přibližně 3000 až 7000 gigatun uhlíku v ovzduší. To vedlo k dramatickým změnám v klimatu Země. Řada organismů vyhynula, další migrovaly. Dnes však změny probíhají mnohem rychleji.

„Skutečnost, že v příštích několika staletích velmi rychle dosáhneme oteplování srovnatelného s paleocénem, je děsivá,“ říká Larisa De Santisová, paleontoložka na Vanderbiltské univerzitě. A De Santisová poznamenává, že tyto účinky budou potom trvat tisíce let.