Ataky dronů z nebe začínají být na hraně zákona: Jak se můžeme bránit?

 
Další 2 fotografie v galerii
Gangy drony využívají i k distribuci drog nebo zbraní do vězení / Pixabay
Drony jsou lehce k získání, snadno se ovládají, špatně se hledají na obloze a pro pašeráky se začínají stávat mnohem lukrativnějšími cestami přes hranice, nežli jsou třeba katapulty.

Temná strana naší civilizace je využívá ke všemu, na co si jen vzpomene – k vydírání spatřených lidí, pašování, sledování aktuálních informací o pohybu policie atd.

Měl to být snadný job za tisíc dolarů: pětadvacetiletý Jorge Edwin Rivera měl pro jejich získání jen přeletět s dronem s 6 kg methamfetaminu z jedné strany americko-mexické hranice na druhou. Tam měl jeho komplic zboží vyzvednout a poslat dál. To se mu ale stalo osudným, tak že si pozorná hlídka na hranicích všimla dronu a sledovala ho na místo jeho přistání ke zločincům cca 2 km daleko.

To mimochodem není poprvé, co pašeráci používají civilních a komerčních dronů k přenosu kontrabandu. Jiný případ se zase stal v roce 2015, kdy úřady chytly jiné dva chmatáky, co se snažili přenést 13 kg heroinu přes hranici v Calexico (Kalifornie). A ten samý rok zase jiný nesl 14 kg marihuany do San Luis (Arizona).

Gangy využívají dronů také ke hrozbám samotným obyvatelům, oběti tak nemají šanci uniknout organizovanému zločinu

I západní soudy si všimly, že se cosi děje a musí na to reagovat změnou legislativy: „Používání dronů se zdá být již na hraně zákona,“ komentoval věc U.S. District Court Judge (soudce) Gonzalo Curiel a to poté, co odsoudil Bryana Valleho za pašování heroinu: „soud si musí být dobře vědom, že to představuje velký problém pro naši společnost.“ Tento problém se ale nevyskytuje jen v USA. Jen v Anglii v roce 2016 obdržela místní policie na 3456 hlášení o incidentech, při nichž se drony chovaly nelegálně. Proti roku 2015 je to nárůst 3x a proti roku 2014 desetinásobný a čítá cca 10 hlášení denně.

Jejich závažnost poměrně silně variuje, od běžných sousedských neshod až po distribuci drog nebo zbraní do vězení. A k zajímavé události tu došlo i u největší anglické lodi HMS Queen Elizabeth, na níž přistál jistý žurnalista se svým dronem, a to bez jakýchkoliv problémů: „Bylo to jako loď duchů, čekal bych, že jim to trochu otevře oči, nakonec mohla to být jaderná nálož či biologický útok.“

A lepší to není ani v Austrálii, kde letos místní úřady chytly sedm lidí, co do země dostali 92 kilo kokainu (za 30 milionů dolarů). Vtipné je, že kriminálníci nepoužili drony k přenosu samotnému, ale ke sledování policie, jež sama sledovala je. Drony jsou důležité i pro klany z Jižní Ameriky, jelikož vloni v listopadu našli policisté cca 130 kg kokainu a rozebraný dron poblíž, to vše na pláži pobřežního města Bahía Solano. Dron mohl nést 10 kg najednou do Panamy a nacestovat 100 km na každou otočku.

Gangy rovněž využívají dronů ke hrozbám samotným obyvatelům: stačí aby vás jeden sledoval a pokud zjistí, že jste zamířili na policii, došlápnou si na vás ihned gangsteři (Rio de Janeiro). Je vcelku jedno, zda to bylo skutečně myšleno jako realizovatelné pro tu či onu stranu, pointa je, že drony jsou k teroru využívány cestami, o jakých se běžným státním orgánům zatím ani nesnilo (i když je faktem, že občas někdo vznese otázku nad morálností všech těch videokamer na každé EU ulici, aby věci časem neskončili jako v Číně).

Naštěstí "proti-droní" taktiky a komanda na tom nejsou nijak zle. Velmi užitečné se ukázaly být brokové náboje naládované sítěmi nebo orli trénovaní chytat během lovu tyto mechanické hračky. Objevila se dokonce i munice stavěná speciálně na drony a nikoliv biologické cíle (jen pro brokovnice zatím a využívající zmagnetizovaných broků). A ke slovu přicházejí i všelijaké dálkové rušičky jejich ovládacích frekvencí.

Kdosi v United States Department of Defense (DoD) vycítil novu hrozbu a zaúkoloval a vydal 1,5 milionu dolarů firmě SkySafe, jež měla vyvinout na vozidlo připevnitelnou RF-rušičku, jež zvládne identifikovat, najít a znehybnit cizí „poletuchy“ před tím, nežli provedou něco dalším jednotkám. Podobná zařízení se ale nestanou nijak reálně prodejné, jelikož v řadě zemí kolidují se zákony na výkony v určitých radiových frekvencích apod.

Australská firma DroneShield testuje anti-droní pušku DroneGun, což je vlastně rušička vážící přes cca 6 kg, co umí zablokovat ovládací 2,4 GHz pásmo dronů svým signálem až do 2 km, čímž dron přinutí buď hned přistát, anebo se vrátit na místo startu.

A DroneShield vyvinula i stejnojmenný ochranný prvek, což je vlastně pasivní detekční zařízení schopné detekovat blížící se drony ze vzdálenosti až 150 metrů a odeslat textovku či e-mail s hlášením o průniku. A zařízení již slavilo první úspěchy – používá se v US věznicích a bylo použito i v rámci bostonského maratónu v roce 2015, kdy byla okolo vyhlášena drone-free zóna.

Pro případy, kdy nelze použít střelné zbraně, nejde sáhnout po RF rušení či nemáte právě na rameni orla, je tu pořád starý dobrý laser. Boeing se nedávno pochlubil s Compact Laser Weapons systémem, jenž běží na 220 V a vystřelí 2 kW laserový paprsek, co propálí dron za pár vteřin. Není jistě tak mocný, jako 30 kW laser montovaný na HELMTT, ani 150 kW kus testovaný toho času na USS Ponce, ale je to pořád na dron víc než dost dobré.

A jak to tak ve vojenství bývá, ani USA nejsou jediné, jež si zahrávají aktuálně s laserovými zbraněmi. Německý Rheinmetall nedávno vyrobil Oerlikon Skyshield. Tento 10 kW laser je částí kompletu, jenž inteligentně bojuje s přicházejícími hrozbami různými zbraněmi: má rakety na letadla, 35 mm kanon na helikoptéry a laser na drony.

A když už tak mluvíme o zhoubách dronů, existují jistí lidé, kteří vyvinuli dokonce i proti-droní viry. Tak třeba třeba v roce 2015 Ráhul Sasi oznámil, že vyvinul první podobný malware zvaný Maldrone. Pythoní script je uploadnut do dronu skrze Wi-Fi a pak ovládne jeho drivery a senzory, díky čemuž může útočník dron zcela ovládnout a nechat jeho majitele přemýšlet, co se pokazilo. Technika sice fungovala jen proti Parrot AR dronu založenému na Linuxu, ale evidentně půjde modifikovat i na jiné železo. Dost podobně pak funguje i systém SkyJack, jenž pochází již z roku 2013 a je od Samy Kamkara.

Bitva tak mezi oběma stranami již začala. Množí se nám totiž setkání omezených zdrojů běžných vládních ochran a neomezených zdrojů zlodějů, co si z dronů udělali své poskoky a hlídače. Problém je i to, že i ten nejlevnější dron často na dlouho dobu zablokuje klidně celý tým policistů, jenž tak celkem logicky není někde jinde (a další chmatáci mají čas krást). Policie bude prostě muset aktualizovat svoje pravidla a promyslet si i, jak optimálně na droní forenzní metody…

#drony #policie #zákony #drogy #kriminalita

Mohlo by vás zajímat

Reklama