Podle vědců bude možné naklonovat hříbě, které žilo před 42 000 lety

Jurský park se tak jednoho dne může stát realitou / Pixabay
Hříbě bylo nalezeno ve zmrzlém podloží sibiřského kráteru, který je známý jako „Ústa pekla“. Jeho ostatky zde byly zmraženy po dobu 42 170 let. Tým ruských a jihokorejských výzkumných pracovníků optimisticky říká, že získá vše potřebné pro klonování plemene koně Lenskaja.

Vědci jsou přesvědčeni, že úspěšně získají buňky z hříběte starého 42 000 let, aby klonovali prehistorický druh zvířete. Chtějí tak obnovit plemeno koně Lenskaja, což vydláždí cestu pro další klonování a třeba i návrat obřích mamutů.

Jurský park se tak jednoho dne může stát realitou. Když zachovalé hříbě kdysi zemřelo, nebylo starší než dva týdny. V permafrostu se zachovalo v téměř dokonalém stavu. Po několika měsících intenzivní práce rusko-jihokorejský výzkumný tým hýří optimismem ohledně získání buněk ke klonování koňského plemene, které vyhynulo asi před 4000 lety. 

Severovýchodní univerzita v Jakutsku, kde projekt probíhá, je přesvědčena, že dosáhne úspěchu. „Pokusy budou pokračovat až do konce dubna tohoto roku,“ prozrazují univerzitní zdroje o snaze extrahovat buňky na klonování. Práce prý pokročila tak daleko, že tým už volí matku pro porod starověkého koně.

Mezinárodní výzkumný tým vede jihokorejský expert na klonování, profesor Hwang Woo-suk, který se také úzce podílí na úsilí o využití ostatků mamutů zachovaných v permafrostu. Je tak šance přivést zpět do života i obří mamuty.

První pokus o klonování pravděpodobně využije jako náhradní matku klisnu korejského koně. Tento druh prý dokonale zapadne do celého projektu. Klonování se už nějakou dobu používá a jeho technologie je zvládnuta k dokonalosti. Kromě toho je korejský kůň také dostatečně starodávný. Je nástupcem mongolského koně.

Další možností je využití jakutského koně, původního plemene z východní Sibiře, které následovalo druh Lenskaya. Jakutští koně mohou přežít zimu s teplotami až -60 ° C. Podle Semjoa Grigoryjeva, vedoucího výzkumníka v muzeu v Jakutsku, byly naštěstí zvířecí tkáně nepoškozené a dobře zachované, takže se podařilo získat vzorky tohoto jedinečného nálezu pro biotechnologický výzkum.

Mohlo by vás zajímat

Reklama