Čínští vědci implantovali lidské geny opicím, aby byly chytřejší

Konkrétně šlo o lidskou verzi genu MCPH1, který podle vědců hraje důležitou roli ve vývoji mozku lidského. V tomto experimentu šlo o 11 opic (makak rhesus). 

Vědci zjistili, že mozek opičí (stejně jako ten lidský) se vyvíjel během pokusu déle a zvířata si pak vedla poté lépe v testech krátkodobé paměti a také v testech rychlosti reakce ve srovnání s opicemi divokými. Přesto opice neměly mozky větší, nežli kontrolní skupina. 

Poslední test je jen jedním z podobné série biomedicínských experimentů, jež v poslední době probíhají v Číně a budí velkou kontroverzi, konkrétně dost depresivně končil i sci-fi film „Planeta opic".

Související

Ilona Cílková

Podle vědců bude možné naklonovat hříbě, které…

Petr Sýkora

Děsivé pravěké mořské stvoření Cthulhu se 45…

Testy provedli výzkumníci z Kunmingského institutu zoologie na Čínské akademii věd a vědci z univerzity v Severní Karolíně. Studie byla publikována minulý měsíc v časopise „National Science Review".

Autoři výzkumu popsali, že nálezy demonstrovaly, že transgenní nelidští primáti (mimo druh „lidoop") mají potenciál na to poskytnout důležitý a (asi i jedinečný) pohled na základní otázku – co vlastně dělá člověka unikátním. Opice se dočkaly například testů paměti (zapamatování si barev i tvarů na obrazovce). 

Jen pět opic ovšem přežilo do testovací fáze. Autoři naznačili, že i když je makak rhesus lidem blíže než například hmyz, stále je to dost rozdílná záležitost (pár procent a tedy v přímém porovnání DNA 1 milion rozdílů) na to, aby to vzbuzovalo jakékoliv etické otázky. „V rámci experimentu bylo změněno jen pár z cca 20 000 genů, takže je na vás si rozmyslet, zda to etické je, či nikoliv," říkají čínští vědci. 

Experiment potvrdil také teorii, že pomalejší zrání mozkových buněk u lidí mohl být rozhodující faktor během lidské evoluce.