Přichází doba hluková: Nové zvukové znečištění způsobí již za pár let tisíce komerčních dronů

 
Další 2 fotografie v galerii
Čím těžší je náklad, tím více práce musí dron vynaložit a tím hlučnější bude / Pixabay
Sesterská firma společnosti Google, Alphabets Wing Aviation, právě dostala v USA povolení používat drony pro doručování standardních komerčních věcí. Co z toho plyne pro naše životní prostředí?

Navíc "droní" zasilatelský program Amazonu je již také připravený ke spuštění. Jak se těchto chytrých udělátek začne objevovat ve vzduchu stále více, tak se svět stane daleko hlučnějším místem.

Malé rekreační drony jsou poměrně hlasité, ovšem nové komerční modely jsou ještě mnohem hlasitější. Mají osm (i více) vrtulí („Alphabet's Wing" má čtrnáct a „Amazon Octocopter" má osm), vždy rotující nejméně rychlostí cca tisíce otáček za minutu. Jinak by to ani nešlo, pokud mají relativně rychle překonat ve vzduchu určitou vzdálenost i s nákladem.

Platí zde přímá úměra, čím těžší je náklad, tím více práce musí dron vynaložit a tím hlučnější i bude. Drony tento zvuk produkují (v poměru k hmotnosti) vyšší oproti běžným helikoptérám. Není náhoda, že řada výrobců u svých modelů neuvádí právě hluk. I ten nejmenší domácí dron zvládne překonat zvukovou bariéru 20 dB.

A teď si představte, že okolo vás létají dronů desítky a stovky, jak po okolí do domů i firem budou doručovat zásilky. Je jisté, že drony se stanou součástí infrastruktury bez toho, aniž by se nějak domyslely účinky na lidské zdraví: drony mohou létat 24 hodin denně a v noci bude jejich hluk ještě znatelnější.

Otázkou zůstává, zda zde bude časem nějaký váhový limit či limit na generovaný hluk. A kdo a jak to bude sledovat? Nejlepší by jistě bylo omezit dopravu jen na pracovní hodiny. Je tu i problém ekologický: například ptáci komunikují zpěvem („nebezpečí", „hledám parťáka") a je možné, že se budou ve dne i v noci hůře slyšet.

Návrháři a konstruktéři obydlí téměř vždy řeší potenciální hluk daného místa a domácnosti. Opět není náhoda, že bohatší čtvrti a prostředí jsou daleko od zdrojů hluku (například letišť či dálnic).

Existující zákony proti míře hluku ale nejsou šité na míru dronům. A jejich ignorace se odrazí na kvalitě spánku, depresích, únavovém syndromu a podobných radovánkách moderní civilizace. Problém je hlavně v tom, že právě na frekvenci dronů je lidské ucho nejcitlivější.

Zasadit strom, aby to více zredukovalo šíření hluku, je sice skvělý nápad, leč dosti dlouhodobého rázu. Dokud ale po odhlučnění dronů nebude širší poptávka, nikdo to asi řešit nebude.

Mohlo by vás zajímat

Reklama