Nová unikátní technika umožňuje vědcům proniknout do nitra buněčných membrán

Lipidy podobného typu se v každé z vrstev shlukují do dynamických útvarů / Pixabay
Objev vědců Heyrovského ústavu Akademie věd ČR je velmi překvapivý - v organizaci lipidů totiž panuje mnohem větší symetrie než se původně předpokládalo.

Na buněčnou membránu lze zjednodušeně pohlížet jako na lipidovou dvojvrstvu složenou ze dvou vrstev lipidů s příměsí bílkovin. Jejím hlavním úkolem je separovat vnitřek buňky od vnějšího okolí. Složení obou lipidových vrstev je však asymeterické - zatímco některé lipidy mají tendenci se hromadit na vnitřní lipidové vrstvě, jiné se zase hromadí na vrstvě vnější.

Značná různorodost však existuje i v rámci jedné vrstvy. Ukazuje se totiž, že lipidy podobného typu se v každé z vrstev shlukují do dynamických útvarů o rozměrech několika desítek až stovek nanometrů, tzv. lipidových nanodomén.

Spekuluje se, že by tyto nanoskopické platformy mohly být schopné katalyzovat různé biochemické procesy, které probíhají na buněčných membránách.

Vědcům z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského se podařilo ukázat, že tyto membránové heterogenity vznikají i v modelových systémech složených pouze ze dvou nebo tří ruzných typů lipidů. Překvapující však bylo zjištění, že se lipidové nanodomény tvoří zcela symetricky v obou lipidových vrstvách zároveň.

„Podařilo se nám tak prokázat, že obě lipidové vrstvy jsou v mnohem těsnějším kontaktu, než se původně předpokládalo. Jedná se tak o zcela fundamentální objev, který je třeba uvážit při tvorbě nových modelů lipidových membrán,“ konstatuje výsledky výzkumu Radek Šachl, vedoucí juniorského týmu na Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama