Odborníci našli způsob, jak počet smrtelných nehod na silnici snížit o 90 procent

Umělá inteligence by se nezatěžovala emocemi a instinktem / Pixabay
Auta bez řidičů nejsou dalekou vizí sci-fi literatury, ale reálnou budoucností. Než se ale dostanou plně do provozu, je nutné vyřešit řadu eticky sporných otázek.

Například to jak se má autonomní vozidlo zachovat, když mu do cesty nečekaně vejde chodec? Má obětovat posádku, nebo neopatrné dítě běžící přes cestu?

Pokud by se v reálném provozu pohybovala pouze autonomní vozidla, zcela by vymizely nehody zaviněné mikrospánkem a nepozorností řidiče, nezkušeností a jeho iracionálním chováním. Odborníci odhadují, že počet smrtelných nehod by se snížil o více než 90 procent. Umělá inteligence by se nezatěžovala emocemi a instinktem, o to větší by se ale na ni zřejmě kladly bezpečnostní nároky.

Základním modelem, který se používá pro výzkum etiky autonomních vozidel je tzv. tramvajové dilema (neboli Trolley Problem). Poprvé tento experiment (byť v jiném kontextu) zmínila americká filozofka Philippa Footová v roce 1967, od té doby má mnoho variací.

V zásadě se jedná o to, že na kolejích pracují dělníci. Řítí se na ně vlak a my máme možnost v poslední chvíli přehodit výhybku na jinou kolej. Jenže na ní pracuje také dělník, i když jen jeden. Obětujeme ho?  

Podobná dilemata řeší také Massachusettský technologický institut (MIT) v online experimentu Moral Machine. Nabízí různé scénáře rozhodování v určitých konkrétních situacích.

Zatímco většina konceptů etiky autonomních vozidel zůstává na stránkách filozofických časopisů a sborníků, o něco blíže k praktickému užití se dostali odborníci v Německu. V roce 2017 tam vznikl první etický kodex samořiditelných aut na světě. Vypracovala jej etická komise pro autonomní vozidla jmenovaná federálním ministerstvem dopravy.

Mohlo by vás zajímat

Reklama