- Petr Hájek
- Věda a vesmír
- 24. února 2018
- 16:13
Čeká nás doba ledová? Podle vědců budou nejbližší erupce sopek ničivější než dosud
Ať se již budeme bavit o Vesuvu nebo Krakatoe, super-vulkány na zemském povrchu vždy byly synonymem neuvěřitelně živelné síly, co zničí vše, co jí přijde do cesty. Vypadá to ale podle posledních studií, že to vše byl jen takový malý závdavek pro hrůzu, co nás teprve čeká – budoucí erupce totiž budou schopny ovlivnit globální klima ještě radikálněji a dojde k tzv. delším obdobím „roků bez léta“, kdy oceány neustojí z důvodu probíhajících klimatických změn tento teplotní dopad, jako tomu bylo dříve.
Planeta se nám totiž pomalu otepluje, což se podepisuje na více stratifikovaných teplotních vrstvách v oceánech. Kdyby k něčemu podobnému kupříkladu došlo v roce 2085, tak velká část Země zažije opět sníh a led, jelikož magnituda se zvýší až o 40% proti dosavadnímu potenciálu a standardnímu režimu. Čím teplejší voda v oceánu na povrchu totiž je, tím hůře se promíchává s vodou spodní, studenou, a tím déle vše trvá.
Vulkanický úder byl dodnes jen v řádu roku až dvou let, ale když teplota oceánu roste, tím se nesnižuje jen jeho schopnost tlumit podobné výkyvy, ale také ho evidentně nutí je rozprostřít na delší časovou osu.
Když Mount Tambora vybuchla, tak její vulkán doslova vystřelil obří dávku oxidu siřičitého do horní atmosféry, kde se tyto částečky staly světlo odrážejícím aerosolem a vedly k extrémně chladnému létu v roce 1816, speciálně v Evropě a severovýchodě USA. „Rok bez léta“ může dle historiků za mizernou úrodu a nemoci lidí i plodin a globálně způsobil na 100 tisíc úmrtí.
Kdyby k něčemu podobnému došlo nyní (a že je to jen otázka času, stejně jako u pádu meteoritů, výbuchu super-novy do 50-80 světelných let okolo nás, oslabení aktivity Slunce a podobných vesmírných událostí), můžeme se „těšit“ podle průzkumů na ještě delší období bez úrody, nežli se příroda na Zemi opět stabilizuje.
Sdílení
57
Twitter
Komentáře
Email