Budou nám roboti i nadále pomáhat nebo nám hrozí něco jiného?

Staneme se otroky nějaké šílené AI? / Pixabay
Roboti se stávají poslední dobou stále více a více běžní i v našich domovech a kancelářích. A tento trend bude jistě i nadále pokračovat. Mnoho z nich tak bude nuceno interagovat se s lidmi v unikátních a dosti nepředvídatelných situacích. Namátkou, roboti-řidiči budou muset zajistit bezpečí lidí na palubě a ochránit auto před zničením. Roboti pečující o přestárlé zase budou muset řešit zcela jiné typy problémů lidí, co nemohou chodit.

nejlepší mozky našeho tisíciletí (Stephen Hawking je dobrý příklad) svého času varovaly před tím, aby se lidstvo nestalo otrokem nějaké šílené AI (jak tak často bývá k vidění ve filmech a sci-fi). To zažehlo diskusi, jež trvá dodnes. Veřejný názor se pohybuje někde mezi totálním entusiasmem pro pokrok a strachem na straně druhé.

Již Isaac Asimov v roce 1942 jako autor sci-fi přišel s konceptem tří základních zákonů robotiky, jenž stručně řečeno tvrdí, že robot za žádných podmínek nesmí zranit člověka přímo či nechat k tomu dojít svojí nečinností.

Je faktem, že když robot nikdy cele neporozumí tomu, co je „zranit“, jak má pochopit, jak se tomu vyhnout? Nyní ovšem vědci přišli s dalším nápadem, jenž pokládají za revoluční a který má prý podle nich potenciál naše soužití usnadnit.

Nazvali to „Empowerment“, což je metoda, která neusiluje o to, aby stroje chápaly složité lidské nuance a etická dilemata, ale aby měly takříkajíc „hlavy otevřené“ pro lepší řešení, samozřejmě stále ve spolu-platnosti všech zákonů o neubližování. Vlastně jde o to, aby se adaptovali podle potřeb prostředí a situace (malý robot, co se jde dobít zpět ke své stanici musí najít optimální cestu zpět a přitom nikomu neublížit).

Obecně by prý ale mělo při libovolných problémech dojít k tomu, že se robot bude snažit lidi udržet naživu a bez zranění.

Mohlo by vás zajímat

Reklama