Čeští vědci objevili způsob, jakým rostliny zvyšují odolnost proti chorobám

Konkrétně se to týká části cytoskeletu tvořené bílkovinou aktinem. Protože funkční aktinová vlákna hrají podstatnou roli v obraně rostlin proti patogenům, byl tento výsledek značně překvapivý.

Vědci ovšem našli vysvětlení: dočasné rozbitíaktinové sítě zvyšuje produkci kyseliny salicylové a tento rostlinný hormon pak spouští obranné reakce. Objev otevírá nový směr ve výzkumu rostlinné imunity, která je důležitá i pro zemědělské plodiny.

Vlákna složená z molekul bílkoviny aktinu jsou nepostradatelná pro život rostlin, živočichů (včetně člověka) i dalších organismů. Aktin vytváří uvnitř buněk trojrozměrnou síť, která plní mnoho důležitých funkcí. U rostlin se kromě jiného účastní obrany proti patogenům, tedy původcům chorob. Brání jejich pronikání do buněk a usměrňuje dopravu různých obranných látek do místa infekce.

Související

Martin Pokorný

Má smysl využít rodenticidu Stutox na přemnoženého…

Martin Pokorný

Katastrofu v lesích způsobenou kůrovcem možná…

Aplikace sloučenin, které narušují strukturu aktinových vláken, zvyšuje v mnoha případech citlivost rostlin vůči patogenům. Vědci nejprve použili oblíbenou pokusnou rostlinu současných biologů – huseníček rolní.

Zjistili, že látky, jež narušují aktinová vlákna, u huseníčku výrazně stimulují tvorbu kyseliny salicylové i aktivitu obranných genů regulovaných tímto hormonem. Zlepšila se také odolnost rostlin vůči patogenní bakterii Pseudomonas syringae.

Podobné výsledky jako u huseníčku napadeného bakterií Pseudomonas syringae získali vědci také u řepky infikované houbou drobničkou skvrnitou, která způsobuje takzvané fomové černání stonků. Objev českých badatelů má tedy obecnější platnost – rozbití aktinových vláken stimuluje obranu různých rostlin proti různým původcům chorob.