Jaderná zbraň vyzkoušená Severní Koreou v roce 2017 podle vědců trumfla výbuch v Hirošimě

Zjistili, že dopad bomby posunul část hory Mantap o několik metrů a bok jejího vrcholu až o půl metru. Výbuch proběhl 539 metrů pod vrcholem a vědci objevili asi 2,6 km severně vstup do tunelu, který byl použit pro přístup do zkušební komory. Na základě vzniklé deformace země tým zjistil, že exploze vytvořila dutinu s poloměrem 66 metrů.

Tým vedený dr. K. M. Sreejithem z Centra vesmírných aplikací Indické organizace pro výzkum vesmíru použil družicová data k tomu, aby rozšířil měření prováděná na Zemi pomocí seismologického vybavení. „Satelitní radary jsou velmi výkonné nástroje pro měření změn na zemském povrchu a umožňují nám odhadnout umístění a dosah podzemních jaderných testů. V konvenční seismologii je naopak odhad nepřímý a závisí na dostupnosti seismických monitorovacích stanic,“ řekl Sreejith. V roce 2003 Severní Korea odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Od té doby Korejci vyvinuli řadu jaderných zařízení během pěti podzemních jaderných testů.

Související

Petr Sýkora

Nové důkazy naznačují, že vesmír je uzavřený a…

Marek Kuřina

Vědci vyvracejí známou metabolickou teorii biologie

Obvykle se jaderné testy měří pomocí sítě monitorů, která hodnotí potenciální velikost a dopad zemětřesení. Neexistují ale žádné otevřeně dostupné seismické soubory dat ze stanic poblíž testovacího místa na hoře Mantap, což znamená, že neexistují podrobnosti o velikosti výbuchu ani jeho přesném umístění. Proto Sreejith se svým týmem zvažoval, zda by mohly poskytnout více podrobností satelity používané ke sledování změn pozemské hmoty.

Satelity jako Sentinel-1 a ALOS-2 jsou vybaveny pokročilými radary, které mohou poskytovat údaje o změně krajinného pokryvu, deformaci půdy, ledových policích a ledovcích.

Vědci změřili povrch nad podezřelou testovací komorou na hoře Mantap pomocí syntetické clony Radar Interferometry (InSar), aby zjistili, zda nedošlo k nějakým změnám oproti předchozímu měření. InSar používá několik radarových obrazů k vytvoření map deformace v čase a umožňuje vědcům studovat změny podpovrchových ploch z vesmíru. Tým použil data ze zařízení InSar na satelitu ALOS-2 a zjistil, že exploze měla sílu 245–271 kilotun, přitom bomba „Little Boy“, která v roce 1945 dopadla na Hirošimu, měla sílu jenom 15 kilotun.

V současné době jsou podle Sreejitha jaderné výbuchy zřídka monitorovány z vesmíru, a to kvůli nedostatku údajů o účinnosti této technologie. Pro sledování jaderných testů by v budoucnu mohly být použity satelity Sentinel-1 a ALOS-2 společně s misí NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar Radar.