Skalnatý povrch Země je výsledkem intenzivního bombardování planety mimozemskými tělesy

Existuje fyzická souvislost mezi historií dopadu těles a tektonickou odezvou / Pixabay
Nová studie zjistila, že tektonika (část geologie zabývající se poruchami zemské kůry) zemských desek byla vyvolána intenzivním bombardováním meteority. Díky tomu došlo k přeměně horkého prapůvodního kašovitého povrchu na současnou členitou krajinu.

Výzkumný tým objevil výrazné vrstvy kulatých částic kondenzovaných ze skály. K jejich odpaření došlo během nárazu, což naznačuje, že Země zažila období intenzivního bombardování.

Craig O'Neill, ředitel planetárního výzkumného centra Macquarie University, řekl: „Máme sklon myslet si o Zemi, že jde o izolovaný systém, u kterého záleží pouze na interních procesech.“ Zkoumaná data naznačují, že dopadů těles bylo v průběhu času stále méně. Tým dokázal najít důkazy o výrazných vrstvách kulatých částic, které se odpařily ze skály během dopadu mimozemských těles v Jižní Africe a Austrálii. Bombardování probíhalo před 3,2 miliardami let, kdy zároveň došlo k prvním tektonickým pohybům zemských desek. Ty jsou také zachyceny ve skalních záznamech. 

O'Neil se spoluautory studie přemýšlel, jestli to vše může souviset. „Studie, jak se v nejstarších dobách vytvářela Země, naznačují, že dopady velkých těles o průměru více než 300 km by mohly v plášti způsobit významnou tepelnou anomálii,“ řekl O'Neill. Zdá se, že změnily vztlak pláště natolik, aby se vytvořily prostory, které podle O'Neilla mohly přímo řídit tektoniku.

Avšak řídké důkazy, které byly doposud nalezeny z období před 4,0 až 2,5 miliardami let, naznačují, že během tohoto intervalu došlo většinou k dopadům těles o průměru menším než cca 100 km. „Kdyby litosférické desky měly všude stejnou tloušťku, takové dopady by měly malý účinek,“ říká O'Neill. Během středního archaika ale byla planeta dostatečně ochlazena, a proto plášť na některých místech zesílil a v jiných se naopak ztenčil.

Modelování ukázalo, že pokud by k dopadu velkého meteoritu došlo v oblasti, kde existovaly rozdíly v tloušťce desek, vytvořilo by to slabý bod v systému, kde se již vyskytoval velký kontrast ve vztlaku, a tak by se současně spustily tektonické procesy. „Naše práce ukazuje, že existuje fyzická souvislost mezi historií dopadu těles a tektonickou odezvou v době, kdy došlo k zahájení tektonické činnosti desek,“ řekl O'Neill. „Procesy, které jsou dnes spíše okrajové, například dopady vesmírných těles nebo v menší míře vulkanická činnost, tehdy aktivně řídily tektonické systémy na počátku Země. Zkoumáním důsledků těchto procesů můžeme zjistit, jak se vytvářela moderní obyvatelná Země,“ dodal. 

 

Mohlo by vás zajímat

Reklama