Sto let v archeologii, aneb nálezy a expedice Archeologického ústavu v Praze

Tato první československá profesionální instituce zaměřená přednostně na vědecký výzkum v oboru archeologie, ale též na evidenci a ochranu archeologických památek a koordinaci terénní archeologické činnosti v novém státě, prošla od té doby všemi krušnými i šťastnými etapami dějin Československa a České republiky. K jejím dějinám a jejímu odkazu se hlásí i oba Archeologické ústavy AV ČR.

Kniha, která se nyní dostává do rukou čtenářů, chápe uplynulých sto let jako „druhé století“ archeologie v našich zemích. To „první“ bylo spojeno s etablováním archeologie jako oboru a působením významných osobností kolem Národního muzea a pražské university; „druhé století“ přineslo především profesionalizaci vědecké práce a modernizaci výzkumných metod.

Související

Ilona Cílková

Archeologové našli v Peru 3000 let starý megalitický…

Ilona Cílková

Archeologové v Mexiku objevili pozůstatky obrovského…

Záměrem hlavních editorů, Martina Kuny, Marcely Starcové a Jany Maříkové Kubkové z ARÚ Praha, bylo seznámit čtenáře s dějinami instituce prostřednictvím stovky krátkých příběhů vázaných na jednotlivá léta její existence. Tímto způsobem autoři dokládají přínos ústavu nejen pro obor samotný, ale i řešení otázek významných pro celou společnost. Jak ale v předmluvě knihy uvádějí samotní redaktoři: „Výběr stovky příběhů nebyl snadný. Nechť nám laskavý čtenář uvěří, že témat by bylo mnohem více, a vážení kolegové nechť nám odpustí, pokud by jejich výběr byl jiný.“

Nahlédněte tedy spolu s autory do tajemství "Vikinga na Pražském hradě", poznejte "Planinu zemřelých", seznamte se s téměř filmovým osudem archeologa Ivana Borkovského a s pojetím neolitického „cyklického zemědělství“. Zajímá vás, zda máme "Dějiny zapsané v genech", co víme o "Našich nejstarších městech" a odkud pochází "Nejznámější keltská hlava"?