Úpravy DNA budoucností šlechtitelství: Podle vědců se bez úprav dědičné informace neobejdeme

Zvýšení průměrné teploty o jediný stupeň Celsia znamená v celosvětovém měřítku pokles výnosu pšenice o celých šest procent. A podobně je to i s ostatními důležitými plodinami.

Zajištění dostatku potravin pro budoucí generace se tak vzhledem ke klimatickým změnám stalo jednou z nejdůležitějších výzev současnosti. „Přibývá obyvatel planety, mění se klima a ubývá přírodních zdrojů. Riziko hladomoru můžeme odvrátit jen tehdy, pokud se produkce do roku 2050 ve srovnání s rokem 2000 zdvojnásobí, což je nesmírně náročný úkol,“ konstatoval Jaroslav Doležel, vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

Klasické šlechtění je však podle něj velmi pracný a zdlouhavý proces a současné tempo růstu výnosů nových odrůd nestačí. „Efektivitu šlechtění ale můžeme výrazně zvýšit využitím metod molekulární biologie a genomiky, které dokáží identifikovat rostliny nesoucí žádaný gen v raném stadiu růstu. To znamená, že se nemusí čekat na výsledky drahých a časově náročných pokusů,“ vysvětlil Jaroslav Doležel.

Související

Martin Pokorný

Informační technologie ovlivňují klima méně, než…

Ilona Cílková

Extrémní povodně nebo sucho by mohlo vyvolat…

Šlechtění budoucnosti se totiž podle vědců vzhledem k rostoucím požadavkům na vlastnosti nových odrůd zemědělských plodin bez úprav dědičné informace neobejde. „Odrůdy s určitými vlastnostmi bude možné získat jen pomocí přenosu dědičné informace z jednoho organismu do druhého nebo modifikací DNA. Zavedení těchto metod a pěstování takto vyšlechtěných plodin bude jedním z pilířů ekologicky udržitelného zemědělství,“ nastínil Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Zatímco v USA, Japonsku a mnoha jiných zemích se už genomové editace používají, evropská legislativa zavedení těchto inovací zatím neumožňuje. „Přitom přelomový objev takzvaných molekulárních nůžek CRIPSR/Cas9 umožňuje provádět změny DNA rychle, přesně a levně,“ poukázal Aleš Pečinka. Vědci nicméně doufají, že změna evropských předpisů je jen otázkou času.