Úpravy DNA budoucností šlechtitelství: Podle vědců se bez úprav dědičné informace neobejdeme

Efektivitu šlechtění lze výrazně zvýšit využitím metod molekulární biologie a genomiky / Pixabay
Budou muset vydržet delší období sucha, snést vyšší teploty a zároveň odolat chorobám či škůdcům. I zemědělské plodiny se musejí přizpůsobit změnám klimatu.

Zvýšení průměrné teploty o jediný stupeň Celsia znamená v celosvětovém měřítku pokles výnosu pšenice o celých šest procent. A podobně je to i s ostatními důležitými plodinami.

Zajištění dostatku potravin pro budoucí generace se tak vzhledem ke klimatickým změnám stalo jednou z nejdůležitějších výzev současnosti. „Přibývá obyvatel planety, mění se klima a ubývá přírodních zdrojů. Riziko hladomoru můžeme odvrátit jen tehdy, pokud se produkce do roku 2050 ve srovnání s rokem 2000 zdvojnásobí, což je nesmírně náročný úkol,“ konstatoval Jaroslav Doležel, vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

Klasické šlechtění je však podle něj velmi pracný a zdlouhavý proces a současné tempo růstu výnosů nových odrůd nestačí. „Efektivitu šlechtění ale můžeme výrazně zvýšit využitím metod molekulární biologie a genomiky, které dokáží identifikovat rostliny nesoucí žádaný gen v raném stadiu růstu. To znamená, že se nemusí čekat na výsledky drahých a časově náročných pokusů,“ vysvětlil Jaroslav Doležel.

Šlechtění budoucnosti se totiž podle vědců vzhledem k rostoucím požadavkům na vlastnosti nových odrůd zemědělských plodin bez úprav dědičné informace neobejde. „Odrůdy s určitými vlastnostmi bude možné získat jen pomocí přenosu dědičné informace z jednoho organismu do druhého nebo modifikací DNA. Zavedení těchto metod a pěstování takto vyšlechtěných plodin bude jedním z pilířů ekologicky udržitelného zemědělství,“ nastínil Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Zatímco v USA, Japonsku a mnoha jiných zemích se už genomové editace používají, evropská legislativa zavedení těchto inovací zatím neumožňuje. „Přitom přelomový objev takzvaných molekulárních nůžek CRIPSR/Cas9 umožňuje provádět změny DNA rychle, přesně a levně,“ poukázal Aleš Pečinka. Vědci nicméně doufají, že změna evropských předpisů je jen otázkou času.

Mohlo by vás zajímat

Reklama