Houby a krabi nás chrání před desítkami milionů druhů virů v oceánu

Podle některých odborníků jsme se ale ani nedotkli povrchu virosféry. Na naší planetě mohou přežívat biliony typů virů, které neznáme. V mililitru vody může být přítomno až deset milionů virů. Někteří vodní živočichové jim však podle nizozemských mořských ekologů dokážou pěkně zatopit. 

A to jsme opomenuli oceány. Jsou to sice jenom odhady, ale ve světových oceánech by se mohly skrývat až desítky milionů různých typů virů. Stovky tisíc druhů bychom mohli identifikovat. A pokud zapojíme představivost, v jednom mililitru vody by klidně mohlo být deset milionů virů. Naštěstí se v oceánech, tak jako v přírodě obecně, odehrávají důležité procesy, bez kterých by ale nastala pohroma.

Nový výzkum mořské ekoložky Jennifer Welshové z Královského nizozemského institutu pro výzkum moře (NIOZ) poukazuje na dva fakty o tom, proč jsme před těmito viry chráněni. Welshová tím ale zároveň naznačuje, že bychom oceány měli chránit. 

Související

Radek Chlup

Chobotnice mají chytrou distribuci proteinů po…

Radek Chlup

Vypadal jako přerostlá kachna, byl však horší než…

Stručně řečeno – ne každý vir napadá zvířata a lidi. A někteří živočichové přirozeně dokážou viry likvidovat nebo zachytávat. Je to velmi užitečná, ale nedoceněná veřejná služba vodních organismů. Tyto služby jsou ale pro vědce neprobádanou záhadou, což potvrdila i Welshová: „Viry jsou nejhojnějšími biologickými entitami v mořském prostředí. Přes potencionální ekologické důsledky je však o odstraňování virů okolními hostitelskými organismy známo jen málo.“ 

Laboratorní testy prozradily, jak takoví živočichové odstraňují virové částice z vody. Jsou dvě možnosti – dravý životní styl, kdy organismus viry požírá společně se svou kořistí nebo pasivním způsobem, jako je filtrování virů. Do pasivní možnosti patří i způsob, pomocí něhož organismy tvoří fyzickou bariéru mezi virovými parazity a hostiteli. 

Nejúčinějšími bojovníky proti virům jsou krabi, mušle, ústřice a houby. Podle mořské ekoložky houby dokázaly snížit přítomnost virů ve vodě až o 94 procent během pouhých tří hodin! Welshová uvedla, že celý proces odstraňování virů je neskutečně rychlý. I když byly každých 20 minut do vody přidány další viry, houby je účinně odstranily. Po celých 24 hodinách bylo 98 procent virů odstraněno. 

Druhými nejefektivnějšími živočichy v odstraňování virů byli krabi. Za 24 hodin dokázali absorbovat 90 procent virů. Mušle 43 procent a ústřice 12 procent. Experimenty mořské ekoložky ale nemusejí být přesné. Přeci jen je rozdíl v laboratorním prostředí a v oceánu. V biologicky rozmanitém vodním prostředí může dojít k mnoha změnám v chování, plus samotné mořské prostředí se může měnit. 

„Situace je mnohem složitější, neboť je přítomno mnoho jiných živočišných druhů, které se vzájemně ovlivňují,“ vysvětluje míru přesnosti Welshová. I tak ale víme, že některé druhy živočichů  v oceánu dokáží účinně a rychle odstraňovat viry. Nakonec tedy fakt, že jejich typů může být v oceánech až desítky miliony druhů, není tak znepokojivý, pokud tedy budeme oceány chránit. Co když totiž o tyto ochránce přijdeme? Zachvátí svět další ničivé pandemie? Co když útoky virů souvisejí s poškozováním přírody, která nás před nimi chrání? 

A závěrem něco pozitivnějšího. Výsledky by mohly posloužit akvakulturnímu zemědělství. Houby se dají použít jako takový štít proti virům. Tento štít by mohl chránit populace ve farmě před virovými patogeny.