- Petr Hájek
- Věda a vesmír
- 18. března 2018
- 06:35
Energetická revoluce do 7 let? Vědci se blíží k ovládání nukleární fúze jako udržitelného zdroje energie
Konstrukce International Thermonuclear Experimental reaktoru, nebo také zvaná ITER, leží v jižní Francii a byla až doposud stíhána četnými zpožděními a nárůstem nákladů (aktuálně 20 miliard EUR).
Ředitel projektu, Bernard Bigot, říká, že vše je na dobré cestě a jednou bude "superzahřívat" vodíkové atomy (tak okolo roku 2025), což bude pro lidstvo první plazma. To, že by věci šly nějakým jiným směrem, si ani neumí představit, žádný kontingenční plán prý není.
Doposud byl nejsložitějším projektem lidstva CERN, nicméně ITER asi nastoupí na jeho místo, i když je menší. Plazma zde bude totiž zahřáta na 150 milionů stupňů Celsia (to je mimochodem 10x větší horko, než je ve Slunci) a to vše proto, aby došlo k fúzní reakci. Ke všemu dojde v reaktoru zvaném Tokamak 1 „koblihoidního" tvaru, jehož úkolem bude za pomoci supermagnetů plazmu cirkulovat a udržet od kovových stěn. Supravodivé magnety přitom musí být ochlazeny na -269°C, teplotu vesmíru.
Vědci dlouho snili o tom, že se jim podaří vyprodukovat energii podobně jako hvězdy. Měl by to být způsob nadmíru levný (stačí jen vodík), efektivní a čistý. Na rozdíl od běžných štěpných reaktorů taktéž absolutně nehrozí nekontrolovaná řetězová reakce, nemluvě o tom, že po radiaci zůstane dlouhodobě radioaktivní odpad.
Proces vyprodukuje skutečně enormní objem tepla, a i když ITER nebude jako takový produkovat elektřinu, je to stále stavba nezbytná, ba nutná. Pro lidstvo a speciálně jeho vědce, je totiž právě ITER prototypem pro zjištění, zda podobný projekt může vydávat více elektřiny, než kolik do ní bylo nalito.
Sdílení
17
Twitter
Komentáře
Email