Družice NASA sledují sopku Anak Krakatoa, kde se probouzí obrovská síla

 
Další 1 fotografie v galerii
Anak Krakatoa vybuchla před dvěma roky a zapříčinila podmořský sesuv půdy / Pixabay
V roce 2018 byla erupce indonéské sopky Anak Krakatoa natolik silná, že se část vulkánu zřítila do vody, což zapříčinilo sesuv půdy a tsunami, které si vzalo za oběť přes 400 životů. 11. dubna 2020 došlo k nejsilnější erupci Anak Krakatoa od osudové tragédie před dvěma lety.

Na zoubek sopky se podívala NASA se svými družicemi, které pořídily snímky dva dny po erupci. Nikdo nebyl zraněn a sopka se, jak se zdá, uklidňuje. Ve stínu událostí, které nyní hýbou světem, se probouzí obrovská síla a surovost přírody. Sopeční titáni o sobě dávají vědět jak na Islandu, tak v Indonésii. 

Na poloostrově Reykjanes, který leží jihozápadně od hlavního města Islandu Reykjavík, se nachází pět vulkanických systémů. Ne jen, že se zde začala objevovat vulkanická činnost poprvé za osm tisíc let, ale tyto sopečné systémy se dokonce probudily koordinovaně a ve stejnou dobu.

Jde o vzácný jev. Problém je, že 15 kilometrů od poloostrova leží mezinárodní letiště. Panují obavy z toho, aby se k němu nedostal sopečný prach. Lidé z rybářského městečka Grindavík, které se nachází právě na poloostrově Reykjanes, budou muset možná být po několik generací připraveni na okamžitou evakuaci. Panuje strach z toho, aby se při erupci láva nedostala až do městečka. 

V úžině Sunda, mezi indonéskými ostrovy Jáva a Sumatra, se probudil ještě jeden spáč – sopka Anak Krakatoa. V prosinci roku 2018 Anak Krakatoa vybuchla a zapříčinila podmořský sesuv půdy. Vlna tsunami zahubila nejméně 400 lidí. Anak Krakatoa v průběhu dvou tisíc let vybuchla více než 50krát. Erupcí vulkánu od roku 2018 opět přibývá. 11. dubna 2020 byl hlášen největší výbuch od roku 2018. Naštěstí nebyl až tak intenzivní, aby zapříčinil katastrofu, která se stala před dvěma lety – sesuv půdy a tsunami. 

13. dubna 2020 zachytila družice NASA LandSat 8 pomocí operačního snímače Země (OLI) snímky sopky Anak Krakatoa, jak vypouští mohutný bílý oblak. Pro bližší studium NASA ještě použila družici Terra s víceúhelným zobrazovacím spektroradiometrem (MISR), díky tomu NASA mohla měřit výšku, tvar a velikost oblaku.

Měření potvrdila, že oblak je hlavně tvořen párou a plynem. Pokud by oblak obsahoval větší množství popela, byl by tmavší. Anak Krakatoa „chrlí“ menší reflexní částice, které způsobují, že je oblak bílý. Směrem k severu plyne tmavší část oblaku. Dost možná to může být popel, který je v nižší nadmořské výšce než bílý oblak páry a plynu. Ve zkratce, ve vyšší nadmořské výšce dosahuje plyn a pára větší hustoty a popel se drží nad hladinou moře. Celkový obraz ale tvoří bílý oblak, který vypadá jako obrovský mrak. 

Podle vulkanoložky Verity Flowerové z Goddardova kosmického střediska NASA v posledních letech sopka Anak Krakatoa prochází menšími erupcemi, ale není vyloučeno, že nemůže být její chování destruktivnější. Podle indonéského centra pro vulkanologii a geologické katastrofy (PVMBG) sopka při explozi vykazovala nebezpečné chování – proudy lávy, lávové výstřiky, popelový déšť – hrozba naštěstí nepřesáhla území dvou kilometrů od Anak Krakatoa. Doufejme, že to tak i nadále zůstane. Anak Krakatoa je pod dohledem expertů. Její chování teď musíme bedlivě sledovat. 

 
Vstoupit do diskuze  (1)

Mohlo by vás zajímat

Reklama