Lososi při migraci reagují obdivuhodně přesně na magnetické pole Země

Lososi skutečně využívají magnetické pulsy k navigaci na dlouhé vzdálenosti / Pixabay
Přestože se podle magnetického pole Země orientuje více druhů živočichů, stále ještě vědci netuší, jak přesně tato navigace probíhá.

Bez magnetického pole Země bychom na planetě nemohli žít. Chrání nás totiž před částicemi ze slunečních erupcí. Ptáci, netopýři, hlodavci a ryby tohle stejné magnetické pole využívají jako nějakou mapu.

Díky tomu mají vyvinutou skvělou orientaci v prostoru. I když popsaný systém navigace používá vícero živočišných druhů, stále se přesně neví, jak to ve výsledku funguje. 

Nové poznatky ze sledování Oncorhynchus tshawytscha (losos čaviča, někdy také jako královský nebo stříbrný) amerických vědců ze Státní univerzity v Oregonu probouzí hypotézu o takzvaných mikroskopických magnetoreceptorech ve tkáních lososů, pomocí nichž jsou naváděni skrze magnetické pole Země.

Losos čavička je známý tím, že po vynoření se vrací přesně do toho samého proudu, odkud se vynořil. Při migraci putuje na dlouhé vzdálenosti z oceánů do sladkovodních řek s obdivuhodnou přesností. Existují dvě teorie pojednávající o tom, proč se tak děje. Ryby magnetické pole mohou vnímat pomocí chemických reakcí vyvolaných magnetismem. Druhou myšlenkou jsou již zmíněné magnetoreceptory v jejich tkáních.  

Podle amerických vědců je přítomnost magnetoreceptorů v těle ryb těžko prokazatelná. Magnetoreceptory jsou opravdu miniaturní, mohou být řídce rozptýlené a můžou se nacházet v podstatě kdekoliv v těle zvířete, tudíž shromáždění jakýchkoliv důkazů je nesmírně obtížné. 

Tématem vědecké práce proto byla samotná reakce ryb na magnetické pole. Její průběh byl následovný – lososi byli rozřazeni do dvou skupin a každá skupina byla sledována ve dvou typech prostředí. První prostředí napodobovalo lokální magnetické pole, druhé imitovalo velkou oceánskou oblast, na jejíž jižní hranici s přirozeným oceánským pásmem lososa čínského se nachází magnetické pole.

V prvním lokálním scénáři se pulsní i nepulsní ryby chovaly totožně. V globálním scénáři se lososi vystaveni magnetickému poli nechovali stejně jako zbytek. Jejich hlavy byly nasměrovány stejným směrem. Vyplývá z toho, že lososi skutečně využívají magnetické pulsy k navigaci na dlouhé vzdálenosti. 

„Je zajímavé, že losos má jak magnetický kompas, který mu umožňuje používat magnetické pole Země jako směrové signály, tak magnetickou mapu, která mu umožňuje posoudit svou pozici v oceánu,“ vysvětlují výsledky autoři studie. „Mechanismus, který je základem kompasu, mapy, nebo dokonce obojího, mohl být v zásadě ovlivněn magnetickým pulsem,“ dodávají vědci. 

Zároveň se domnívají, že tento kompas má nějakou souvislost s krystaly magnetitu, jejichž minerály byly už dříve ve tkáních senzorických nervů lososů objeveny. Mohlo by jít právě o magnetoreceptory? „Naše zjištění jsou v souladu s hypotézou, že magnetoreceptory jsou založeny na magnetických krystalech,“ potvrdil biolog David Noakes. Nicméně i on připustil, že pro ověření této hypotézy budou potřebné další práce. 

Lososi se nicméně ve slané vodě přepínají na geomagnetické podměty a v této délce a šířce se doslova „zamknou“, protože vědí, že se k těmto souřadnicím musejí vrátit. Ve sladkovodních proudech se lososi mohou přepínat na odlišné chemické reakce.  

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama