Zemské jádro obalují rozžhavené masivní struktury

Jádro, to je něco jako motor nebo vnitřnosti Země. Jeho hranice leží asi 2 900 kilometrů pod zemským povrchem. Díky tomu ho nemůžeme zkoumat zblízka. Pokud tedy chceme vědět, co se odehrává uvnitř naší Země, musíme být kreativnější. 

Země má pro všechny případy nástroj pro snímání vlastního organismu – zemětřesení. Způsob, jakým se otřesy a chvění šíří různými druhy materiálů uvnitř planety, otevírá možnosti seismologům rekonstruovat a mapovat složení zemského interiéru. 

Tak byly před desítkami let identifikovány i tyto rozžhavené koule. Ony zpomalují rychlé vlny zemětřesení, proto se jim také říká zóny s velmi nízkou rychlostí a podle této charakteristiky se pak dají detekovat.  

Zemětřesení není nejlepší možností, jak zkoumat jádro Země, i když si vědci v tomto případě moc vybírat nemohou. Zemětřesení prozradí jen část informací, které chceme a ještě si na otřesy musíme počkat. Každé zemětřesení navíc sonduje jen omezenou zónu a slabší signály se mohou ztratit v šumu. 

Související

Petr Sýkora

Podle nové studie může v naší galaxii žít přes…

Radek Chlup

Hory díky stabilním silám v zemské kůře rostou…

Proto se vědci z Marylandské univerzity v College Parku, Telavivské univerzity a Univerzity Johnse Hopkinse obrátili na hvězdy. Takzvaný Sequencer je nástroj, který je navržený tak, aby procházel velké astronomické soubory dat a hledal určité vzory. I když jde o nástroj pro studium hvězd, vědci jeho algoritmus dokázali upravit tak, aby mohl pracovat i se seismickými daty, dokonce s obrovským množstvím takových dat. 

Nástroj, který je založený na umělé inteligenci, byl nakrmen 30 lety datových souborů, tak mohl vyhledávat seismické ozvěny, které značí nízkou rychlost otřesů. „Tím, že jsme se podívali na tisíce ozvěn na hranicích jádra a pláště najednou, místo soustředění se na několik ozvěn zvlášť, jak se děje běžně, jsme získali úplně novou perspektivu,“ řekl geolog Doyeon Kim z Marylandské univerzity. 

Sequencer vyplivl cenné údaje – odhalil jemné změny v seismických vlnách, které byly způsobeny zemětřeseními v Asii a Oceánii, což naznačuje dříve nezjištěnou zónu (měří necelou tisícovku kilometrů) s ultra nízkou rychlostí pod Markézami, vulkanickými ostrovy ve Francouzské Polynésii. Kromě toho známá zóna s ultra nízkou rychlostí pod Havajskými ostrovy produkovala mnohem hlasitější seismické ozvěny, než bylo v očekávání. To naznačuje, že je tato anomální masa ještě mnohem větší. 

Celkově z toho vyplývá, že jsou střeva Země mnohem „krvavější“. Vědci se domnívali, že tyto anomální struktury budou vzácnější, opak je však pravdou. Ještě důležitější je však to, že Sekvencer může být aplikován i na další typy vln a frekvencí, což znamená novou mapu vnitřku Země ve vysokém rozlišení. 

Fyzické vlastnosti těchto nálezů pak geologům mohou pomoci odvodit chemické a teplotní vlastnosti i těchto anomálních struktur, díky čemuž možná přijdou na to, co způsobuje, že je zemské jádro obklopeno žhavými masami materiálu o velikosti celých kontinentů, které vytvářejí velké množství seismických ozvěn.