Obrovská síť podvodních řek lemuje podle vědců Austrálii

Kaskády husté vody v šelfu by mohly mít vliv na kvalitu vody / Pixabay
Australští vědci objevili systém podvodních řek, které nepovšimnutě protékají podél pevninského šelfu v Austrálii, a to v takovém měřítku, že možná celý kontinent obklopují.

Jde o nejvýznamnější objev pro pobřežní oceánografii v posledních desetiletích. S těmito slovy uvádějí svůj výzkum vědci ze Západoaustralské univerzity. Vědci tomuto jevu přezdívají jako kaskády husté vody v šelfu. Vzniká kvůli změnám v hustotě pobřežní vody. V letním horku se voda ve sladkovodních řekách odpařuje, díky čemuž jsou pak pobřežní vody slanější a těžší. 

Když pak přijde chladné počasí, tato těžká a slaná voda začne klesat níže, než je obvyklé. Pod vlivem gravitace pak hustá voda teče podél mořského dna, ve skutečnosti je to vlastně taková podvodní řeka v oceánu. Tento proces byl studován už dříve – hlavně ve vodách u australského pobřeží – ale dosud si nikdo neuvědomil, jak je v Austrálii jedinečný, vlastně až kontinentální. 

Propojení jednotlivých bodů těchto kaskád vyžadovalo obrovské množství několikaletých podvodních akcí s pomocí ponorek integrovaného mořského pozorovacího systému (IMOS). „Tato práce byla výsledkem obrovského souboru údajů shromážděných pomocí oceánských kluzáků IMOS za více než deset let, což odpovídá 2500 dní na moři,“ řekl hlavní autor studie a oceánograf ze Západoaustralské univerzity Tanziha Mahjabin. 

Díky tomu mohli experti na oceány prozkoumat údaje z různých oblastí v Austrálii a sezónní variabilitu „podvodní vody“. V letech 2008 až 2019 bylo provedeno více než 126 misí kluzáků v osmi různých regionech. Díky těmto podvodním misím víme, že jde o jev, který je sezónně proměnlivý a vrcholí ve studených měsících v důsledku ztrát tepla v mělkých vodách. 

Úvahy o samotném procesu jsou jedna věc, věc druhá je skutečný význam tohoto úkazu. Kaskády husté vody v šelfu by mohly mít vliv na kvalitu vody, a to ne jen ve vnitřním kontinentálním šelfu, ale i v hlubokém oceánském ekosystému. „Pobřežní oceán je povodí pro rozpuštěné látky, které zahrnují živiny, rostliny a živočišné látky. Představuje důležitou součást oceánského prostředí, která spojuje zemi s hlubším oceánem,“ vysvětluje spoluautor studie a oceánograf Yasha Hetzel. 

„Přeprava napříč poli, do které kaskády husté vody v šelfu mohou přispívat, má hlavní roli ve funkci ekosystémů a v biogeochemických procesech jako průchod pro dopravu pobřežní vody a rozpuštěného materiálu z kontinentálních šelfů,“ doplňují vědci ve své zprávě. Vyšší koncentrace chlorofylu a dalšího materiálu spolu s mořskými proudy ukazují, že kaskády husté vody v šelfu mohou mít významný vliv na přepravu podél pobřeží až na vzdálenost nejméně deset tisíc kilometrů. 

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama