Vědci varují před rostoucí hrozbou invazních nepůvodních druhů

Nepůvodními druhy se rozumí rostliny, zvířata a mikroorganismy neúmyslně nebo úmyslně zavlečené lidmi do oblastí, ve kterých se přirozeně nevyskytují. Mnohé z nich se pak nekontrolovaně šíří, přičemž mají škodlivý vliv na životní prostředí, ekonomiku i lidské zdraví.

Na studii se podílel mezinárodní tým složený z výzkumných pracovníků ze třinácti zemí Evropy, Afriky, Asie, Austrálie a Nového Zélandu, Severní a Jižní Ameriky. Uvádí se v ní, že se počet invazních druhů rapidně zvyšuje, po celém světě je jich v tuto chvíli zaznamenáno více než 18 000.

Související

Petr Sýkora

NASA ukazuje nečekaně detailně víření koróny a…

Martin Pokorný

Vědci poprvé zobrazili mikroskopem kapsule s živými…

Vědci tento nárůst biologických invazí připisují zvyšujícímu se počtu a různorodosti cest, kterými se mohou druhy šířit, a také rostoucímu objemu přepravy na těchto cestách. Podtrhují roli nově využívaných cest zavlékání, jakými jsou například internetové obchody s neobvyklými domácími mazlíčky nebo transport druhů přes oceány na plovoucích ostrovech z plastového odpadu.
 
Studie také ukazuje, jak jsou dopady biologických invazí ještě prohloubeny i dalšími vlivy, například klimatickou změnou, změnami ve využívání krajiny a mezinárodním obchodem. Příkladem působení klimatických změn je třeba trvalé otevření cesty Severním ledovým oceánem v důsledku globálního oteplování, které umožnilo mořským druhům migrovat mezi Atlantickým a Tichým oceánem, nebo to, že druhy, které se na nové místo dostanou v přepravním kontejneru, mohou dnes v nových oblastech díky teplejšímu klimatu prosperovat i tam, kde se jim dříve nedařilo.

Význam obchodu pro šíření pak doplňuje jiná, v tomto týdnu zveřejněná práce mezinárodního týmu, na níž se též podíleli Petr Pyšek a Jan Pergl. V prestižním časopise Nature Communications ukazují, že existuje přímá souvislost mezi zdomácněním nepůvodního druhu v novém území a jeho ekonomickým využitím. Rostliny využívané člověkem totiž mají téměř dvacetinásobně vyšší šanci zplanět a zdomácnět v přírodě.

„S tím, jak rostou naše znalosti o invazních nepůvodních druzích, vidíme lépe i problémy, které biologické invaze způsobují. Hrozby, jež invaze představují pro přírodu, ekonomiku i zdraví, jsou velmi vážné a neustále sílí. Politici i veřejnost musí dát přednost krokům, které povedou k omezení biologických invazí a jejich dopadů,“ říká hlavní autor článku, Petr Pyšek z Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR a Katedry ekologie PřF UK a dodává: „Některé země, jako je Austrálie a Nový Zéland či Jižní Afrika již považují biologickou bezpečnost za národní prioritu a investují do programů zaměřených na snižování negativních dopadů invazních druhů na ekosystémové služby významné částky.“