Pod Antarktidou dochází k úniku metanu, může to urychlit globální oteplování

Únik metanu byl objeven v roce 2011 v Rossově moři v oblasti jižní Antarktidy a Rossova šelfového ledovce, a to zcela náhodou. Jeho přítomnost prozradily mikroorganismy, které tento plyn přirozeně absorbují. 

K potvrzení toho, že ze dna uniká metan, byla provedena analýza sedimentů. Po pěti letech se na místo vědci vrátili a zjistili, že mikroorganismů na místě ještě rapidně přibylo. Přitom ale nedokázaly metanu zabránit v uvolňování. 

Metan je skleníkový plyn, který urychluje globální oteplování mnohem více než oxid uhličitý. Riziko jeho uvolňování z mořského dna je vědcům již známo, předpokládalo se však, že mikroorganismy, které jej absorbují, si s ním poradí. To je i jeden z důvodů, proč s uvolňováním metanu ze dna moří a oceánů nepočítají klimatické modely. Zjištění na Antarktidě vědce o tuto naději připravilo. 

Související

Radek Chlup

Některé svatyně v Řecku měly místo schodů…

Radek Chlup

Jedna ze záhad Stonehenge rozluštěna, vědci znají…

Doktor Andrew Thurber, oceánograf na Oregon State University, uvedl, že první mikroorganismy v oblasti úniku jsou vystaveny opravdu velké zátěži. „Může trvat pět až deset let, než se komunita plně přizpůsobí a začne konzumovat metan.“ 

Pod mořským ledem se nacházejí obrovské zásoby metanu. Antarktida může obsahovat až čtvrtinu mořského metanu Země. Vědci proto před táním ledu varují dlouhá léta. Jak se planeta otepluje, led stále rychleji taje a uvolňuje tyto skleníkové plyny. Rossovo moře se ale nijak dramaticky neohřálo, proto se nezdá, že za tento konkrétní únik může zrovna globální oteplování. 

Vědci uvádějí, že to, jak se mikroorganismy vyvíjejí, může mít vedlejší dopad na emise skleníkových plynů z moře a oceánů. Tato data by měla být přenesena i do klimatických modelů. Jejich přesnost může být zvětšena, pokud vědci zváží dobu, po kterou mikrobiální komunity potřebují reagovat na přísun metanu.