Na Marsu byly kdysi silné a proměnlivé deště jako na Zemi

S pomocí satelitních snímků a topografie bylo nyní prozkoumáno 96 vyschlých jezer / Pixabay
Před miliardami let na Marsu vydatně pršelo. Nový výzkum vyschlých jezer na povrchu rudé planety zjistil, že zhruba před 3,5 až čtyřmi miliardami let se z oblohy na její povrch muselo snášet velké množství vody. Přitom však nešlo o žádné slabé deště, ale o vydatné lijáky. Do země byly vyřezány říční kanály. Některá povodí jezer byla dokonce narušena.

„Je to nesmírně důležité, protože před 3,5 až čtyřmi miliardami let byl Mars pokryt vodou. Aby mohla být tato jezera s kanály zaplněna, musela být přítomna spousta deště nebo sněžení,“ uvedla vědkyně Gaia Stucky de Quayová z Texaské univerzity.  

Různé studie o geomorfologii a chemii planety naznačují, že tam kdysi pršelo i sněžilo. Mars dokonce mohl být planetou hojnosti vody. Vědci ale nevědí, jak dlouho deště trvaly a zda šlo o přívalové nebo dlouhodobější události. Musely být ale tak silné, že ovlivnily samotný povrch Marsu. „Teď je kompletně suchý,“ řekla Stucky de Quayová. „Snažíme se pochopit, kolik vody tam bylo a kam zmizela.“ 

Mars byl podle takových výzkumů velice podobný Zemi. Na počátku jeho existence byly kapičky vody velice malé, a tak vytvářely spíše mlhu než déšť. Jak se v průběhu milionů let atmosférický tlak snižoval, dešťové kapky se zvětšovaly. S většími rozměry kapek a prudšími dešti měla voda moc tvarovat povrch Marsu. Voda mohla v půdě dokonce prorážet celá údolí. Odhaduje se, že kapky na Marsu byly o milimetr větší než na Zemi – s rozměry 7,3 milimetrů.

S pomocí satelitních snímků a topografie teď bylo prozkoumáno 96 vyschlých jezer, o nichž se předpokládá, že vznikla před miliardami let. Některá jezera byla otevřená, jejich povodí bylo narušeno přetékající vodou, a na straně druhé byla jezera neporušená. K tomu bylo potřeba opravdu hodně vody. 

Vědci navíc zjistili, že srážky byly proměnlivé a konzistentní s komplexním prostředím planety. Ačkoliv můžeme účinky srážek vidět po celé planetě, nebyly podle aktuální práce všechny oblasti zasaženy stejně. Některá jezera se nacházela na územích, která bychom na Zemi považovali za polosuchá. Na Marsu se tedy vyskytovala místa, která byla bohatší na vodu a místa, která byla sušší. 

Na druhé straně jsou však vědecké práce, které tvrdí, že Mars byl kdysi mnohem chladnější. Například podle vědců z Ameriky a Kanady mohl být povrch rudé planety ovlivněn tajícími ledovými pláty. 

Stucky de Quayová připouští, že jejich práce je jen součástí velkého puzzle. Pochopení klimatu Marsu je ale klíčem ke hledání potenciálního života na jeho dnes už vyprahlém povrchu. Proto se právě teď rover Perseverance dostává na dno jednoho takového jezera. Mise Mars 2020 má za cíl hledat na Marsu život. 

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama