Sonda na Marsu natočila prachového ďábla, jak rotuje na dně kráteru

Sonda Curiosity kosmické agentury NASA nyní zaznamenala prachového ďábla, jak rotuje na dně jednoho z kráterů rudé planety. Prachový ďábel, jev známý také jako rarášek, je písečný vír, který na první pohled připomíná menší tornádo. Rarášci nejsou nebezpeční jako tornáda, ale při kontaktu s člověkem hrozí vniknutí písku do očí, uší a vdechnutí.

Prachoví ďáblové se nevyskytují jen na Zemi, ale také na Marsu. Dokonce nám dělají službu, když očišťují solární panely našich sond, čímž prodlužují jejich životaschopnost. Jedna taková sonda, Curiosity, teď prozkoumává kráter Gale. Natočila tam prachového ďábla, který trval pět minut. To, že byl k vidění, znamená, že byl poměrně silný. 

Kráter Gale se nachází na jižní polokouli Marsu, kde zrovna panuje marťanské léto. Atmosféra v regionu se zahřívá. Nerovnoměrné zahřívání atmosféry na Zemi způsobuje atmosférický pohyb, a tak se děje i na Marsu. „Silnější povrchové zahřívání má tendenci vytvářet konvekci a konvekční víry, které se skládají z rychlých větrů,“ píše vědkyně Claire Newmanová z Aeolis Research na blogu NASA. „Pokud jsou tyto víry dostatečně silné, mohou z povrchu zvedat prach a stát se viditelnými jako prachoví ďáblové, které dokážeme pomocí našich fotoaparátů zobrazit.“ 

Související

Radek Chlup

Na Marsu byly kdysi silné a proměnlivé deště jako…

Marek Kuřina

První přímý důkaz o síle některých hvězd,…

Prachoví ďáblové se nejčastěji tvoří na plochém a suchém povrchu, když je vzduch na povrchové úrovni teplejší než vzduch nad ním. Horký povrchový vzduch stoupá skrze chladnější a hustší vzduch. Tvoří se stoupající proud, což způsobuje pokles vzduchu chladnějšího. Když začne touto vertikální cirkulací foukat horizontální vítr, vzniká rarášek.

Prachoví ďáblové jsou na Marsu běžní, přesto těžko pozorovatelní. Jedná se o krátkodobé jevy. Naše pozorovací schopnosti jsou navíc jen omezené. Víme o nich, protože před sebou zametají prach, a tak za sebou zanechávají stopu. 

Studium pořízených videí může expertům říci něco o jejich formování, vývoji, trvanlivosti, prachu, který shromažďují a rozdílech v závislosti na lokaci. Vědci tak mohou zjistit trvání a rychlost větru. V kombinaci s meteorologickými údaji se z toho dá vyčíst něco o počasí na Marsu.