Evoluce probíhá i dnes, jen vypadá podle vědců jinak

Lidé jako druh osídlili téměř každý kout Země. Stala se z nás moderní civilizace s vyspělými technologiemi, které formují svět. Může se zdát, že přirozený výběr a pravidla života, podle nichž přežije jen ten nejsilnější, platila tak v době kamenné, kde každý bojoval hlavně o to, aby nezemřel hlady. 

Přirozený výběr je mechanismus, pomocí kterého může dojít k evoluci. Naši předkové z doby kamenné lovili mamuty. K tomu potřebovali větší sílu a rychlost. Byli zdatnějšími běžci, aby je mamuti nezašlapali do země. Navíc měli větší šanci, že budou mít děti. Tomu říkáme přirozený výběr. Lidská populace po určitou dobu běžela rychleji, a to je evoluce. Evoluce jednoduše znamená postupnou změnu populace v průběhu času. 

My se dnes nemusíme vyhýbat chodidlům velkých mamutů. Máme léky, které nám pomáhají při nemocech. Kvůli jídlu nemusíme lovit, stačí ujít pár metrů do supermarketu. Přirozený výběr potřebuje selekční tlak (například nebezpečné mamuty). Máme jej?

Související

Martin Pokorný

Když antibiotika nestačí: Objev českých vědců…

Martin Pokorný

Cenově dostupná autokamera s nočním natáčením ve…

Antropolog Stanley Ambrose z univerzity v Illinois vysvětluje, že jakákoliv změna v poměru genů a genových variant v průběhu času je také považována za evoluci. Varianty však mohou být funkčně ekvivalentní. Znamená to, že evoluce se automaticky nerovná viditelnému vývoji a „vylepšování“, jak si představujeme. 

Některé geny mohou být ovlivněny přirozeným výběrem (například geny, díky nimž rychleji běháme). Jiné změny v DNA na nás žádný viditelný vliv mít nemusí. Tyto neutrální variace se v populaci šíří i mechanismem, kterému říkáme genetický drift. Genetický drift funguje náhodou. Někteří lidé zemřou mladí z důvodu, který nesouvisí s jejich geny. Jejich jedinečná genová variace pak ale nebude předána dál na další generaci, a tak se populace mění. Genetický drift nepotřebuje žádné selekční tlaky. Děje se to i dnes, a to naprosto přirozeně. 

Máme dnes evoluci i selekční tlaky, což znamená, že existuje i přirozený výběr. Jako příklad můžeme uvést populaci etnika Bajau, která většinu svého života stráví potápěním při lovu ryb ve vodách jihovýchodní Asie. Když si vědci přečetli genom těchto mořských lidí, kteří se bez moderního vybavení potápějí do hloubek až 70 metrů, zjistili, že mají větší slezinu než ostatní lidé. Díky tomu pod vodou vydrží déle. 

Selekční tlaky jsou pořád okolo nás, někdy si je dokonce vytváříme sami. Benjamin Hunt, doktor z univerzity v Birminghamu uvedl, že naše technologické a kulturní změny ovlivňují sílu a složení selekčních tlaků v našem prostředí. To ale neznamená, že přestanou existovat.

Evoluce tedy probíhá s pomocí různých mechanismů. Máme tu přirozený výběr a genetický drift. K přirozenému výběru bude docházet vždy, neboť se naše prostředí neustále mění. „Dokud lidská reprodukce zahrnuje náhodnost a genetickou mutaci (a zákony vesmíru do značné míry zaručují, že tomu tak na určité úrovni bude vždy), budou i nadále existovat rozdíly mezi generacemi, což znamená, že proces evoluce nelze nikdy skutečně zastavit,“ uvedl doktor Alywyn Scally, odborník na genetiku a evoluci na univerzitě v Cambridgi.