Umírající bakterie podle vědců vystřeluje do svého okolí nanotrubičky

Bakterie jsou ohraničené buněčnou stěnou, která uvnitř buňky udržuje tlak až dvaceti atmosfér / Pixabay
Unikátní jev, ke kterému dochází při smrti bakteriální buňky, se podařilo popsat vědcům z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR pod vedením Libora Krásného ve spolupráci s kolegy z Ústavu molekulární biologie Slovenské akademie věd.

Bakterie mají velký význam v planetárním oběhu živin a mnohdy vstupují do oboustranně prospěšných svazků s jinými organismy.

Řada z nich patří mezi komenzálické druhy, které žijí například v lidské trávicí soustavě. Na druhou stranu je známo i mnoho patogenních bakterií, tedy druhů, které způsobují infekce. Bakterie jsou ohraničené buněčnou stěnou, která uvnitř buňky udržuje tlak až dvaceti atmosfér.

Pokud ale dojde k narušení stěny, buď mechanicky nebo působením antibiotik, další udržení tak velkého tlaku není možné. Tento tlak následně zapříčiní doslova „vystřelení“ cytoplazmatické membrány spolu s buněčným obsahem do vnějšího prostředí skrze vzniklé otvory v buněčné stěně. Bakteriální buňka umírá.

Tvar vyvrhnuté membrány je buď kulovitý (tzv. vezikuly) nebo tubulární (tzv. nanotrubičky). Tyto nanotrubičky jsou v současné odborné literatuře popisovány jako kanály, kterými mohou být spojeny bakterie a kterými si mohou vyměňovat i rezistence vůči antibiotikům.

„Nanotrubičky jsou projevem bakteriální smrti,“ říká vedoucí výzkumné skupiny Libor Krásný a tuto představu vyvrací. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR tímto objevem posouvají znalosti o bakteriální fyziologii a komunikaci.

Mohlo by vás zajímat

Reklama