Vědci sledovali, co se děje s mozkem, když nám při poslechu hudby běhá mráz po zádech

EEG prozradilo, že u posluchačů došlo ke zvýšené aktivitě v prefrontální kůře / Pixabay
Ať už jde o metal, jazz nebo klasiku, poslech hudby může být dokonce až euforickým zážitkem. Emotivní, silné hudební momenty mají schopnost navodit pocit, při němž často říkáme, že nám „běhá mráz po zádech“. Tento mráz nyní neurovědci sledovali až do mozku.

Posluchači měli v rámci výzkumu poslouchat části skladeb o 90 sekundách. Celkem šlo o 15 minut poslechu se sluchátky. Některé písně si vybrali sami účastníci studie, zbytek doplnili francouzští vědci z univerzity Burgundsko Franche-Comté. Mozková aktivita byla sledována s pomocí elektroencefalografie (EEG). 

Všech 18 milovníků hudby při poslechu zaznamenalo zdvihající se ochlupení, které způsobilo, že jim běhal mráz po zádech, a to u každého trvalo v průměru zhruba devět sekund. Celkem bylo hlášeno na 300 takových případů. EEG prozradilo, že když to posluchači zažili, tak u nich došlo ke zvýšené aktivitě v prefrontální kůře. 

Zmíněná aktivita byla sledována s pomocí algoritmu na povrch mozku až k aktivaci v orbitofrontální kůře. Tato oblast leží nad očními jamkami. Integruje smyslové zážitky a zpracovává emoce. Zároveň byly identifikovány dva vzorce zimnice spojené s aktivitou ve středním mozku a v pravém temporálním laloku, který zpracovává zvuky a může souviset s oceněním hudby. 

„Skutečnost, že můžeme tento jev měřit pomocí EEG, přináší příležitosti ke studiu v jiných kontextech. Ve scénářích, které jsou přirozenější,“ řekl neurolog Thibault Chabin z  univerzity Burgundsko Franche-Comté. Bezdrátové EEG je totiž snadno přenosné. Slibuje tak možnost pozorovat potěšení přímo v koncertních sálech nebo na výstavách. 

Posluchači v aktuálním experimentu věděli, že jim bude běhat mráz po zádech. Výsledky studií z kulturních akcí by dost možná byly odlišné. Další podobné práce mohou napovědět, proč je poslech živé hudby tolik obohacujícím zážitkem. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama