Vědci sledovali, co se děje s mozkem, když nám při poslechu hudby běhá mráz po zádech

Posluchači měli v rámci výzkumu poslouchat části skladeb o 90 sekundách. Celkem šlo o 15 minut poslechu se sluchátky. Některé písně si vybrali sami účastníci studie, zbytek doplnili francouzští vědci z univerzity Burgundsko Franche-Comté. Mozková aktivita byla sledována s pomocí elektroencefalografie (EEG). 

Všech 18 milovníků hudby při poslechu zaznamenalo zdvihající se ochlupení, které způsobilo, že jim běhal mráz po zádech, a to u každého trvalo v průměru zhruba devět sekund. Celkem bylo hlášeno na 300 takových případů. EEG prozradilo, že když to posluchači zažili, tak u nich došlo ke zvýšené aktivitě v prefrontální kůře. 

Související

Radek Chlup

Cvičení podporuje dle studie imunitní systém v boji…

Martin Pokorný

Biologové z Brna odhalili další část mechanismu…

Zmíněná aktivita byla sledována s pomocí algoritmu na povrch mozku až k aktivaci v orbitofrontální kůře. Tato oblast leží nad očními jamkami. Integruje smyslové zážitky a zpracovává emoce. Zároveň byly identifikovány dva vzorce zimnice spojené s aktivitou ve středním mozku a v pravém temporálním laloku, který zpracovává zvuky a může souviset s oceněním hudby. 

„Skutečnost, že můžeme tento jev měřit pomocí EEG, přináší příležitosti ke studiu v jiných kontextech. Ve scénářích, které jsou přirozenější,“ řekl neurolog Thibault Chabin z  univerzity Burgundsko Franche-Comté. Bezdrátové EEG je totiž snadno přenosné. Slibuje tak možnost pozorovat potěšení přímo v koncertních sálech nebo na výstavách. 

Posluchači v aktuálním experimentu věděli, že jim bude běhat mráz po zádech. Výsledky studií z kulturních akcí by dost možná byly odlišné. Další podobné práce mohou napovědět, proč je poslech živé hudby tolik obohacujícím zážitkem.