Poslední dinosauři měli dny o půl hodiny kratší než my

Různé vědecké studie z dřívější doby uváděly množství dní v roce na konci druhohorní éry v rozmezí 375 až 370,3 dne. Nejnovější studie pak tuto pozoruhodnou skutečnost ze světa posledních neptačích dinosaurů nejspíš definitivně potvrzuje.

Výzkum odborníků z univerzit v Bruselu a Gentu se zaměřil na fosilní schránku nenápadného mlže ze skupiny rudistů z lokality v Ománu, datované do období svrchní křídy. Vedoucím zmíněného výzkumu byl analytický chemik Niels de Winter, který využil přesných laserů a se svými kolegy vytvořil malinké otvory do schránek zmíněných rudistů. A pak už stačilo jen počítat.

Otvůrky k pradávnému světu 

Otvory měřily jen kolem 10 mikrometrů na šířku a byly tedy velké asi jako červená krvinka. Vědcům se díky tomu podařilo přesně spočítat množství denních přírůstků, které se na vnitřní textuře schránky každý křídový den projevovaly.

Související

Vladimír Socha

Kdysi se vědci domnívali, že na Venuši mohou žít…

Ilona Cílková

První kompletní kostra T-rexe zachycuje, jak bojoval…

Přírůstkové linie ukázaly, že v době před 76 až 72 miliony let, tedy asi 10 až 6 milionů let před koncem křídové periody a druhohorní éry, měl solární rok o týden víc než dnes, ovšem pouze na počet dní – celková délka oběhu Země kolem Slunce se samozřejmě výrazně nezměnila. Rozdíl byl způsoben jedinou logickou věcí, a to kratší dobou trvání jednoho dne (tedy rychlejším otočením Země kolem své osy).

Když je den o půl hodiny kratší

Zemská rotace byla přibližně o půl hodiny rychlejší než dnes a poslední dinosauři tak zažívali dny trvající jen 23,5 hodiny (přesněji 23 hodin a 31 minut). Vědci byli také schopni v rámci výzkumu izotopů přítomných prvků odhalit střídání období v závislosti na změnách klimatu a určit tak počet přírůstkových linií v rámci jednotlivých let.

Díky tomu jsou si jistí, že den na konci křídy byl zhruba o jednu padesátinu kratší než dnes. Dinosauři by tedy naše nástěnné kalendáře nepoznali – pokud by jim ovšem mohli rozumět – ty jejich by měly každým rokem o sedm dní víc!

Horké oceány křídového světa

Dále vědci zjistili, že původce schránky žil po dobu devíti let v rámci útesotvorného společenstva v mělkém tropickém moři. Zástupci druhu Torreites rostli mnohem rychleji ve světlé části dne než v noci, což poukazuje na možnost, že žili v symbióze s autotrofními fotosyntetizujícími organismy. Zajímavým zjištěním byla také teplota vody v místě existence tohoto živočicha.

Ta vědcům vyšla na celých 40 °C v období léta a na víc než 30 °C v období zimy. Oceány tedy byly před 75 miliony let podstatně teplejší než dnes (průměrně 25 až 29 °C). To odpovídá celkové globální povrchové teplotě v té době, která byla v průměru asi o 2 až 4 °C vyšší než dnes.

Čtyřhodinový den pradávné Země 

Vraťme se ale k délce dní v období posledních dinosaurů. Zatímco doba oběhu Země kolem Slunce je po miliardy let konstantní, její otáčení kolem osy se zpomaluje. Právě to způsobuje, že dny byly v minulosti kratší a jednotlivé roky jich měly více. Podle některých odhadů trval den po vzniku Měsíce obří srážkou pouhé 4 hodiny a až po dalších 60 milionech let se prodloužil na 10 hodin! Oproti takovým extrémům žili dinosauři i před desítkami milionů let v podmínkách, které už by nám byly mnohem bližší.

Hlavním důvodem, proč se zemská rotace kolem osy prodlužuje, souvisí s naším Měsícem. Ten působí svými slapovými silami příliv a odliv a Zemi svým gravitačním tahem postupně zpomaluje. Sám za to platí svým pomalým vzdalováním od mateřské planety, a to současným tempem 3,82 centimetru za rok.

Stejný měsíc nad hlavami dinosaurů

Tato rychlost vzdalování se ale v průběhu doby proměňovala a dříve byla podstatně menší (jinak by nevycházela současná vzdálenost Měsíce od Země, tedy v průměru 384 400 km). Vyplývá z toho i další zajímavá informace, že Měsíc byl v době dinosaurů k Zemi blíž. Nebylo to ale o tolik, aby na obloze vypadal výrazně větší, rozdílu bychom si opět nejspíš ani nevšimli. 

Podle výpočtů autorů studie to bylo asi 383 000 (± 5000) km, tedy zhruba jen o 1500 kilometrů méně (rozdíl kolem 0,4 %). Zato v období před miliardami let byl Měsíc k Zemi výrazně blíž a na obloze by se jevil skutečně gigantický. To už ale druhohorní dinosauři, stejně jako my, zažít nemohli.

Fotogalerie

 

3

fotografie