Počítačové simulace ukazují, že na Marsu mohl existovat život díky geotermálnímu teplu pod povrchem

Pokud v počítačových simulacích pumpujete do atmosféry raného Marsu skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý a vodní pára, stále nemůžete získat dlouhodobě dostatečně teplý a mokrý povrch, který by byl schopen udržet život.

Podle vědců ovšem před čtyřmi miliardami let vykazovala rudá planeta pod povrchem vysokou geotermální aktivitu, která roztavila ledové pláty a v podpovrchových jezerech se zrodily mikroskopické formy života.

Související

Radek Chlup

Asteroid v těsné blízkosti minul Zemi. Je to rekord,…

Lukáš Bauer

Druhý a tentokrát velmi dlouhý a jasný bolid…

Podle amerického výzkumného týmu by geotermální aktivita na Marsu mohla být řešením dlouhodobého „paradoxu slabého mladého Slunce“. Před čtyřmi miliardami let totiž bylo Slunce o 25 % slabší než dnes, což znamená, že klima na raném Marsu bylo mrazivé.

Nálezy minerálů, chemikálií a starodávných koryt řek ovšem napovídají, že v tomto období měl Mars tekoucí vodu. Hlavní autorka studie, doktorka Lujendra Ojhaová, uvedla, že paradox slabého mladého Slunce může vysvětlovat skutečnost, že měl Mars v minulosti vysoké geotermální teplo. Proto také robot současné mise Perseverance NASA bude po přistání v únoru 2021 sbírat vzorky hornin až 9 metrů hluboko pod povrchem.

Pokud má doktorka Ojhaová a její kolegové pravdu, bude náročnější získat známky mikrobiálního života, protože se pravděpodobně nachází několik kilometrů pod povrchem.

Teoreticky je možné dostat se hodně pod povrch - nejhlubší díra vykopaná v Zemi je Kola Superdeep Borehole v polárním kruhu na poloostrově Kola. Zasahuje do hloubky asi 12 kilometrů - ale trvalo to téměř 20 let, než byla vyhloubena. Ve „vrchní půdě“ neboli regolitu na povrchu Marsu existují důkazy o starodávných korytech řek, chemikáliích a minerálech, které ukazují, že tu byl vodní svět už před 4,1 až 3,7 miliardami let. 

Na skalnatých planetách, jako je Mars, Země, Venuše a Merkur, se vytváří teplo prostřednictvím radioaktivního rozpadu prvků jako uran, thorium a draslík. Díky tomu vznikne kapalná voda táním na dně tlustých ledových štítů, i když by bylo Slunce slabší než nyní. Teplé a vlhké klima bez magnetického pole, ztenčení atmosféry a pokles globálních teplot umožňuje proudění vody jen ve velkých hloubkách. Tam by ale podle vědců mohl existovat život.

Udržovala by ho hydrotermální aktivita a reakce horniny a vody. Mise Perseverance proto bude zkoumat kůru, plášť a jádro Rudé planety pomocí špičkových nástrojů využívajících seismologii, tepelné toky a jejich sledování. To vědcům umožní posoudit možnou roli geotermálního tepla v obyvatelnosti Marsu.

Fotogalerie

 

1

fotografie