Nedávno objevená lokalita v Severní Dakotě ukazuje, co se dělo pouhé minuty po dopadu asteroidu, který vyhubil dinosaury

 
Další 3 fotografie v galerii
Jeseter velký, blízký příbuzný nebohých ryb, které zahynuly jen několik minut po dopadu planetky na konci křídového období / Alexander Francis Lydon
Nedávno objevená lokalita v Severní Dakotě představuje jakousi zkamenělou pohlednici z doby, kdy dopadl osudový asteroid, který vyhubil dinosaury i mnohé další organismy na konci druhohorní éry.

Lokalitu "Tanis" objevil v roce 2012 paleontolog Robert A. DePalma v odlehlé pustině Badlands na území státu Severní Dakota. Jedná se o dosud plně vědecky nezpracovanou fosilní lokalitu ze souvrství Hell Creek, jejíž sedimenty vznikly právě v době kritického rozhraní K-Pg.

Jako jedno z mála míst na Zemi tak přímo dokumentuje podmínky a průběh událostí, které nastaly ve vzdálenosti zhruba 3000 kilometrů od místa dopadu v Mexickém zálivu. První oficiální studie o této lokalitě byla publikována v loňském roce, stále se ale jedná pouze o jakési základní představení jejího potenciálu.

Svatý grál paleontologie

Kde se ale vzal název "Tanis"? Toto do prostředí badlands příliš „nesedící“ slovo vychází z filmu "Indiana Jones a Dobyvatelé ztracené archy", kde je představeno pohřbené město starověkého Egypta Tanis, v němž dojde k objevu Archy úmluvy. Také lokalita v souvrství Hell Creek má být totiž nesmírně významným objevem pro celou paleontologii.

Na přesnější a detailnější výsledky si ještě nějakou dobu budeme muset počkat (ostatně další objevy odtud na sebe nenechaly dlouho čekat – jedná se například o fosilní noru i samotné fosilie menšího savce z čeledi Cimolestidae, který se zde snažil přečkat dobu nejvíce ztížených podmínek po dopadu), již nyní si ale můžeme shrnout, co nového jsme se zde o katastrofě dozvěděli.

Zemětřesení o síle 11 stupňů

Tanis byla v té době lokalitou při pobřeží Velkého vnitrozemského moře nebo alespoň jiné menší vodní plochy (řeky nebo jezera). Nálezy ukazují, že i v této vzdálenosti měly zemětřesné vlny sílu přes 11 stupňů na Richterově škále, byly tedy mnohem silnější než kterékoliv zemětřesení známé z moderní doby.

Uplatnily se zde proto efekty rozhýbání vodních mas do podoby velkých stojatých vln (séší), které byly vyvolány zemětřesením a ukládaly v té době dopadající myriády impaktních sférulí.

První známé přímé oběti dopadu

Přímo fantastickým objevem jsou pak doklady několik milimetrů velkých sférulí, vytvářejících až pět centimetrů hluboké mikro-krátery v sedimentu a usazující se v žábrách nebohých jeseterovitých ryb (doložených detailním rentgenovým průzkumem fosilií z lokality Tanis). 

Jedná se tedy s největší pravděpodobností o první prokazatelnou přímou oběť dopadu planetky Chicxulub, kterou známe. Na lokalitě byly údajně objeveny i otisky stop dinosaurů, žádné detailnější informace ale zatím k dispozici nejsou. Vědci spočítali na základě amplitudy zmíněných séší (kolem 10 metrů), že zemětřesení mohlo mít sílu 11 až 11,5 stupně na Richterově škále, což poskytlo jakýsi historicky první seismometr, který pro toto impaktní zemětřesení máme.

Zkáza (nejen) opeřených dinosaurů

Sám Richardson se domnívá, že síla zemětřesných vln po dopadu byla tak velká, že mohla způsobovat po celém světě zesílenou sopečnou činnost, přičemž nejvýznamnější ukázkou byla masivní výlevná činnost v Indii (tvorba tzv. Dekkánských trapů).

Byla zde také objevena unikátní fosilie embrya velkého ptakoještěra a otisky per jakýchsi opeřených dinosaurů, dlouhá 40 až 50 cm. Nechybí také objev otisků kůže na noze rohatého dinosaura triceratopse nebo stopy mláděte kachnozobého dinosaura, procházejícího se zde přímo v době dopadu planetky. V lokalitě „Tanis“ tedy máme k dispozici fascinující doklady o posledních desítkách minut křídové periody, která trvala závratných 79 milionů let. 

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama