- Vladimír Socha
- Věda a vesmír
- 27. prosince 2020
- 10:00
Indiáni využívali zkamenělé dinosauří pancíře pro pražení šišek
Na rozdíl od mnoha jiných forem „kontaktů“ indiánských obyvatel s fosiliemi dávno vyhynulých organismů nešlo jen o vztah sběratelský, náboženský či interpretační, ale dokonce také o vztah užitkový.
Fosilní osteodermy (zkostnatělé destičky v kůži) jednoho obrněného dinosaura totiž posloužily indiánským kuchařům a kuchařkám jako improvizovaná pánev pro pražení borovicových šišek (ze kterých tak získávali piniové ořechy). Dinosauří fosilie údajně v žáru tolik nepraskaly a staly se proto brzy vyhledávanými a oceňovanými „pomocníky“ při indiánském kulinářství.
Ve světě srpodrápých zabijáků
Co ale víme o samotném dinosaurovi, který nevědomky dávno po své smrti tímto způsobem posloužil člověku? Sauropelta edwardsorum byl nodosauridní ankylosaur, žijící v období rané křídy (věk alb, asi před 110 miliony let) na území amerických států Wyoming, Montana a snad i Utah.
Dinosaurus byl významnou součástí fauny ekosystémů souvrství Cloverly, žil tedy ve stejné době jako srpodrápý zabiják Deinonychus antirrhopus. Právě proti útokům smeček těchto predátorů byl chráněn svým tělesným pancířem v podobě pevných kostěných destiček na hřbetě a velkých bodců, vyčnívajících nad krkem a přední částí hřbetu do stran a nahoru.
Opancéřovaný nosorožec
Býložravý čtyřnohý dinosaurus dosahoval délky kolem 5,2 metru a hmotnosti asi 1500 kilogramů, byl tedy poměrně mohutným zvířetem, velikostně srovnatelným se současnými nosorožci. Jeho trojúhelníkovitá hlava však byla v poměru k velikosti těla malá, na šířku měřila nanejvýš kolem 35 centimetrů.
Fosilie tohoto dinosaura byly objeveny na počátku 30. let minulého století Barnumem Brownem (známým objevem druhu T. rex) v Montaně. Dva exempláře, umístěné v Americkém přírodovědeckém muzeu v New Yorku, byly popsány až roku 1970 paleontologem Johnem H. Ostromem.
Mizející druhohorní svět
Sauropelta byla jedním z geologicky nejstarších známých nodosauridů. Obývala někdejší záplavové nížiny v okolí velkých říčních toků a občasné záplavy umožnily dochování některých jedinců v podobě nádherných fosilií. V teplém podnebí zde žilo také množství dalších dinosaurů, různých druhů krokodýlů, želv, ryb a primitivních savců.
Bohatá přírodní prostředí nakonec vzala za své spolu s tím, jak se rozšiřovalo Velké vnitrozemské moře, které tuto oblast po několika dalších milionech let zcela zatopilo. Po více než sto milionech let potom eroze zkameněliny odkryla a poskytla tak indiánským populacím efektivní "pražící pánvičku".
Sdílení
61
Twitter
Komentáře
Email