Zkusme si představit nezměrnost geologického času

Je těžké představit si geologický čas. Od pouhých několika tisíciletí, které kladly naší planetě generace učenců a teologů ještě v průběhu 17. století, jsme se v polovině století minulého posunuli již na dechberoucí miliardy let, jež vyměřují čas našemu vesmírnému domovu nyní. 

Více než 4 560 milionů let nás podle aktuálních odhadů dělí od doby, kdy v mladé Sluneční soustavě vznikla srážením materiálu protoplanetárního disku nová terestrická planeta, která bude jednou pojmenována Země a jíž budou obývat rozmanité živé bytosti, od prokaryotních bakterií až po velryby a sekvoje.

Vznik vesmíru a Karel IV.

Přiblížit tu nepředstavitelně dlouhou dobu lze několika způsoby. Zde si vybereme jednoduchý prostředek, který nám zprostředkuje alespoň přibližně ony neuchopitelné dálavy času, které nás dělí nejen od vzniku naší planety, ale i celého vesmíru.

Související

Radek Chlup

Odhalený antický fast food prozrazuje, jaké menu se…

Vladimír Socha

Kdyby obří Tyrannosaurus rex při běhu zakopl a…

Porovnání nicméně dobře vynikne například také mezi ve srovnání s „hlubokým“ časem zdánlivě nedávnými událostmi typu vzniku moderního člověka nebo třeba doby našeho slavného panovníka Karla IV.

Děsivě krátké dějiny člověka

Jak už dobře víme, délka lidského života nebo třeba i celé učebnicové historie, vtloukané do hlav dětem na základních školách, je v porovnání s hlavními událostmi při vývoji organického života na Zemi až děsivě krátká.

Nepřekvapí proto, že i v tomto srovnání (mezi historií lidskou a historií živých organismů) onen nápadný rozdíl ihned vynikne. Jde samozřejmě jen o umělé a při hlubším zamyšlení poněkud absurdní přirovnání, může však být užitečné jako myšlenkový experiment.

Tichý dopad vločky

Někteří geologové používají další zajímavé přirovnání – pokud natáhnete svoji paži, pak celé lidské dějiny, počínaje objevem našich nejstarších předků v pliocenní Africe nebudou představovat víc než tenkou špičku vašeho nehtu, kterou obrousíte jedním lehkým tahem pilníčku.

Druhé přirovnání je možná ještě lepší – jste-li zdatný horolezec a vydáte-li se na vrchol nejvyšší hory Mount Everestu, přičemž se po neuvěřitelném úsilí na vrchol v nadmořské výšce 8848 metrů konečně dostanete, pak opět můžete porovnat – celé lidské dějiny zde bude oproti výšce hory představovat pouhá vločka sněhu, která tiše dopadne vedle vás.

Geologický čas pod pravítkem

Zde na věc půjdeme ještě jinak. Časový vjem si pomyslně převedeme na vzdálenost, přičemž délka jednoho jediného centimetru odpovídá přesně desítce pozemských let. Jeden milimetr je tedy pomyslným rokem, decimetr představuje milénium a kilometr odpovídá rovnému milionu roků.

Průměrně dlouhý lidský život tedy v tomto srovnání představuje jen 8 cm a od stavby Velké pyramidy v Gíze nás dělí pouze 4,6 metru. Geologický čas v tomto srovnání výrazně přesahuje tyto drobné vzdálenosti a lze jej srovnávat s distancí mezi některými většími městy v našem státě.

Vzdálenosti v hlubinách času

Doba čtení tohoto příspěvku (přibližně 10 minut) – 0,00002 mm = přibližně velikost některých virů

Přistání na Měsíci – 5,1 cm (- 51 let) = velikost krabičky od sirek

Objev dinosaurů – 20 cm (-200 let) = menší tablet

Život Karla IV. – 65 cm (-650 let) = délka větší užovky

Rozmach antického Říma – 2 metry (- 2000 let) = výška basketbalisty

Počátek dynastických civilizací – 6 metrů (- 6000 let) = délka dodávky

Konec poslední doby ledové – 12 metrů (-12 000 let) = délka autobusu

Vznik člověka moudrého – 300 metrů (-300 000 let) = délka přepravní lodi

Přelom pliocénu/kvartéru (vznik rodu Homo) – 2,6 km (-2 588 000 let) = přibližně vzdálenost staré budovy Národního Muzea a Staroměstského náměstí

Vyhynutí neptačích dinosaurů – 66 km (-66 040 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Olomoucí a Svitavami

První krytosemenné rostliny – 125 km (-125 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Brnem a Chrudimí

Nejstarší savci – 190 km (-190 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Plzní a Havlíčkovým Brodem

První obojživelníci – 370 km (-370 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Zlínem a Plzní

Osídlení souše, první cévnaté rostliny – 470 km (-470 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Prahou a Stuttgartem

První mnohobuněčné organismy – 2100 km (-2 100 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Hamburgem a Moskvou

Vznik života – 3800 km (-3 800 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Madridem a Kyjevem

Vznik planety Země – 4 560 km (-4 560 000 000 let) = přibližně vzdálenost z Londýna do egyptské Alexandrie

Velký třesk – 13 800 km (-13 800 000 000 let) = přibližná vzdálenost mezi Prahou a australským Perthem

Fotogalerie

 

3

fotografie