Kdyby obří Tyrannosaurus rex při běhu zakopl a upadl, byl by to jeho konec

 
Další 3 fotografie v galerii
Tyranosauři byli na svoji velikost poměrně pohyblivými dinosaury, přesto i pro ně platila přísná pravidla biomechaniky / Pixabay
Zajímavý vědecký výzkum doložil, že obří dravý dinosaurus jednoduše nesměl upadnout. Při jeho hmotnosti by se totiž i nepříliš závažný pád rovnal téměř jisté smrti.

Odhadovat rychlost v běhu tohoto dinosaura se v minulosti pokoušelo již velké množství vědců. Zajímavou metodu zvolili v 90. letech minulého století paleontolog James Farlow a dva jeho kolegové, kteří se zaměřili na problematiku z jiného úhlu – zkusili odhadnout, při jaké rychlosti běhu by se dospělý tyranosaurus každopádně zabil v případě ztráty rovnováhy a pádu. 

Vycházeli přitom z předpokladu, že i kdyby dosažení takové rychlosti byl tyranosaurus schopen, neodvážil by se tak rychle běžet.

Hbitý král dinosaurů

Paleontologové vycházejí z předpokladu, že Tyrannosaurus rex byl vzhledem ke své poměrně „atletické“ tělesné stavbě aktivnější a rychlejší, než podobně velcí teropodi (draví dinosauři) z jiných skupin.

Tyranosauři byli na svoji velikost poměrně štíhle stavění a měli proporcionálně dlouhou část nohy pod kolenem, což odpovídá rychle se pohybujícím živočichům. Stejně jako další mohutná zvířata (například nosorožec tuponosý, prokazatelně schopný dosáhnout rychlosti až kolem 27 km/h) zřejmě dokázal přejít z pomalé chůze do podstatně vyšší rychlosti.

Rychlý jako gazela?

Farlow uvádí, že jeho výpočty se týkají pouze ideální situace při běhu po rovném a pevném terénu, který ale v prostředích výskytu tyranosaura nebyl příliš běžný. 

Souvrství Hell Creek například představuje zejména záplavové nížiny plné močálů a nízké vegetace, ve které bylo sotva možné vyvinout maximální rychlost. Farlow bohužel vycházel ze silně přemrštěných odhadů rychlosti tyranosaurů, založených na údajích Roberta T. Bakkera a Gregory S. Paula z 80. let, které udávají pro dospělé tyranosaury fantastických 20 m/s (72 km/h)!

Ovlivnil vědce Jurský park?

Autoři studie pak sami docházejí k závěru, že dospělý T. rex o hmotnosti 6000 kg mohl běhat rychlostí 10 m/s (36 km/h) nebo dokonce 15 m/s (54 km/h). Mohla je snad ovlivnit slavná scéna z tehdy aktuálního Jurského parku, kde tyranosaurus honí terénní automobil právě rychlostí kolem padesáti kilometrů za hodinu?

Těžko říct, jisté ale je, že některé údaje ve zmíněné vědecké studii jsou skutečně velmi zajímavé. V sérii matematických výpočtů docházejí její autoři k závěru, že při pádu i při mnohem menších rychlostech pohybu se tak velký živočich jako tyranosaurus mohl snadno zabít nebo těžce zranit, zejména pokud by jeho trup a hlava dopadly přímo na pevnou zemi.

Nedokázal zbrzdit svůj pád

Na několikatunové tělo působí gravitace velmi neúprosně, a to zvláště v případě, kdy se hlava nachází ve čtyřmetrové výšce a hrudník zhruba dva metry nad zemí. K jakému závěru tedy James Farlow a jeho kolegové ve své studii z roku 1995 dospěli?

Nejprve spočítali tzv. indikátor síly, který určuje fyzickou zdatnost daného živočicha v závislosti na některých anatomických a fyzikálních specifikách. Podle něj odhadli vlastní fyzický potenciál dinosaura a porovnali jej se schopnostmi současných zvířat větších rozměrů. Vzhledem k velmi krátkým předním končetinám tyranosaura předpokládali, že nebyl schopen zbrzdit svůj pád.

Síla 260 000 newtonů

Vypočetli tedy síly, které by na padajícího šestitunového dinosaura působily. Výsledek je jednoznačný – pokud by jeho pád nezbrzdil měkký substrát nebo bujná nízko rostoucí vegetace, účinky dopadu na organismus by byly drtivé.

Síla působící na samotný trup dinosaura (hmotnost kolem 4,5 tuny) při dopadu z výšky 1,5 metru by činila asi 260 000 newtonů a záporné tíhové zrychlení (decelerace) by dosáhlo hodnoty 6 g. Hlava o hmotnosti až 700 kg by padala z výšky kolem 3,5 metru, což při dopadu představuje působení síly o hodnotě kolem 99 000 newtonů (záporné tíhové zrychlení až 14 g)!

Tyranosauří pád by vytvořil malý kráter

Tělo i hlava dinosaura by přitom na suché zemi udělaly po dopadu menší „kráter“ o hloubce asi 20 centimetrů! Při zmíněné rychlosti běhu 20 m/s by zmíněné efekty byly ještě podstatně větší. To samozřejmě nevylučuje možnost, že by se tyranosauři přesto o rychlejší běh občas nepokoušeli, výsledky studie ale ukazují, že navzdory mnoha nejistým proměnným bylo pro ně mnohem šťastnější okolností, pokud udrželi rovnováhu. 

I ze stoje nebo malé rychlosti padající tyranosaurus v plné dospělé hmotnosti si tedy mohl nešikovným pádem snadno přivodit vážné zranění, v nejhorším případě dokonce smrtelné.

Běh ohrožující zdraví

Dá se proto předpokládat, že na rozdíl od lehčích mladých tyranosaurů si plně dorostlí dospělci obvykle nechávali rychlost až na poslední chvíli jako východisko z nouze (například při delším hladovění nebo útěku před silnějším soupeřem stejného druhu).

Nedá se říci, že scéna z Jurského parku, ve které tyranosaurus pronásleduje džíp, je zcela nesmyslná, je ale jisté, že dospělí tyranosauři se o sprint nepokoušeli příliš často. A pokud už se někdy tyranosaurus pořádně rozběhl, musel dávat velký pozor – každý běh pro něj představoval ohrožení zdraví nebo dokonce i života.

 
Vstoupit do diskuze  (4)

Mohlo by vás zajímat

Reklama