Astronomové pozorují planetární systém, který pamatuje mladý vesmír

Hvězdu TOI-561 obíhá trojice exoplanet TOI-561 b, TOI-561 c a TOI-561 d. Útvar objevil vesmírný dalekohled TESS, pomocí kterého NASA monitoruje tranzity exoplanet – tedy jev, kdy exoplaneta prochází mezi námi a svou hvězdou. 

S odhadovaným věkem deseti miliard let systém TOI-561 pamatuje „dospívající“ vesmír. Jsou to více než dva životy sluneční soustavy a stáří téměř srovnatelné s věkem samotného kosmu. 

Související

Radek Chlup

Temná hmota podle nové studie neexistuje, řešením…

Martin Pokorný

Astronomové objevili téměř tisíc vzácných…

Pro nás je nejdůležitější jeden z trojice planetárních sourozenců. TOI-561 b je skalnatý svět jako Země, Venuše a Mars. Je 1,5krát větší než naše modrá planeta a má trojnásobek její hmotnosti. Oběžná dráha exoplanety, která okolo hvězdy prochází v její přílišné blízkosti, trvá 10,5 hodin. Jakékoliv formy života zde proto s teplotami okolo 270,67 stupně Celsia určitě nehledejme.

TOI-561 b je ovšem důkazem, že skalnaté světy mohou být stabilní po velmi dlouhou dobu. „TOI-561 b je jednou z nejstarších dosud objevených skalních planet. Její existence ukazuje, že vesmír skalní planety formuje téměř od svého vzniku před 14 miliardami let,“ řekla Lauren Weissová, astronomka z Havajské univerzity. 

TOI-561 b má hustotu podobnou Zemi, asi pět gramů na kubický centimetr. „To je překvapivé, očekávali bychom, že hustota bude vyšší. Je to v souladu s tím, že je planeta extrémně stará,“ říká Stephen Kane z Kalifornské univerzity. 

Nejtěžší prvky ve vesmíru, kovy s hmotností větší než železo, byly ukovány v srdcích umírajících hvězd ke konci jejich života, v supernovách, nebo v jejich kolizích. Tyto prvky pak byly rozmetány do vesmíru a staly se součástí planet a hvězd. Z toho důvodu jsou nejstarší hvězdy velmi chudé na těžké kovy. A planety vytvořené v raném vesmíru by na tom měly být podobně. 

Podle předchozích zjištěních pro tvorbu skalnatých planet stačí nižší limit metalicity (obsahu těžkých prvků vzhledem k obsahu vodíku a helia). U těchto těžkých prvků je totiž menší pravděpodobnost, že se v hvězdném žáru odpaří. Což znamená, že jako zrnka dokážou velmi dlouho setrvat v cirkulárním disku, shlukovat se a formovat planety. 

TOI-561 b je příslibem, že astronomové mohou najít další skalnaté světy z časného vesmíru a upravit modely o formování takových planet. Za nejčasnější známky života na Zemi, která má stáří 4,5 miliardy let, považujeme ty se stářím 3,5 miliardy let. Nejstarší fosilie obratlovců však pocházejí z doby zhruba před 500 miliony let. Život se do složitějších forem vyvíjí poměrně dlouhou dobu. Pokud tedy chceme najít komplexnější život než mikroby a archea, podle astronomů tyto stabilní a skalnaté světy nabízejí šanci.