Nejvyšší živočich všech dob by hlavou dosahoval do šestého patra

 
Další 3 fotografie v galerii
Největší sauropodní dinosauři byli dlouzí jako několik autobusů a vysocí jako standardní rozhledna / Vladimír Rimbala
Nejvyšším známým zvířetem v historii života na Zemi byl obří sauropodní dinosaurus druhu Sauroposeidon proteles. Byl vysoký jako čtyři dospělé žirafy nad sebou.

Fosilie tohoto obřího sauropoda objevil náhodou v květnu roku 1994 psí trenér jménem Bobby Cross, který na ně narazil při procházce v oblasti kraje Atoka na jihovýchodě Oklahomy.

Na nález z jílovců souvrství Antlers o stáří kolem 110 milionů let upozornil paleontologa Richarda Ciffeliho, který pak společně s týmem z Muzea přírodních dějin v Oklahomě (dnes Sam Noble Oklahoma Museum of Natural History) zkameněliny vykopal v průběhu léta roku 1994.

Fosilie byly považovány za kmeny stromů

Fosilie čtyř krčních obratlů byly tak obrovské, že je nikdo původně nepovažoval za kosti živočicha – předpokládalo se, že se jedná spíše o fosilizované kmeny stromů. Až do roku 1999 byly uloženy v depozitáři muzea a nedostávalo se jim řádného výzkumu.

Tehdy se nicméně ke zkamenělinám dostal mladý doktorand Matthew Wedel, který je začal zkoumat jako součást svého výzkumného projektu. První předběžnou zprávu vypustili do světa v říjnu roku 1999, oficiální popisná studie pak byla publikována v periodiku Journal of Vertebrate Paleontology v březnu 2000.

Ještěří bůh zemětřesení

Dinosaurus byl pojmenován Sauroposeidon proteles. Rodové jméno „ještěří Poseidon“ odkazuje k antickému bohu moří a zemětřesení (které jako by tento dinosauří obr dokázal při chůzi vyvolat).

Druhové jméno proteles znamená cosi jako „dokonalý před koncem“, což souvisí se skutečností, že v době popisu byl sauroposeidon vývojově nejvyspělejším obřím sauropodem známým ze Severní Ameriky. Jak byl ale tento dinosaurus vlastně velký? Platí stále dříve udávané rozměry – výška až 18 metrů, délka kolem 32 metrů a hmotnost 65 tun?

Největší tvor na Zemi

Když Richard Ciffelli v roce 1999 oznamoval veřejnosti objev sauroposeidona, nešetřil superlativy. Doslova jej označil za největšího tvora, který kdy chodil po Zemi. V tomto směru se patrně mýlil – titanosauři jako argentinosaurus nebo patagotitan byli pravděpodobně mohutnější a těžší. Hmotnost sauroposeidona je dnes odhadována na 40 až 60 tun.

Ačkoliv byl totiž celkově větší než africký druh Giraffatitan brancai, nebyl proporcionálně větší (jeho trup nebyl oproti krku tak velký jako u tohoto brachiosaurida). Nejednalo se tedy o jednoduše zvětšenou verzi brachiosauridů, jednotlivé části jeho těla byly zkrátka jinak tvarovány.

Jen krční obratel měřil 1,4 metru

60 tun váhy je samozřejmě hodně, ale na titul největšího dinosaura všech dob to nestačí. Přesto krční obratel dlouhý až 1,4 metru vzbuzoval od počátku velký obdiv. Pokud byl jeho někdejší původce tvarován podobně jako brachiosauridi, pak se muselo jednat o neuvěřitelně vysokého tvora.

Délku těla sauroposeidona můžeme odhadnout asi na 27 až 34 metrů, což stále odpovídá prvotním odhadům. Jak byl ale tento nejvyšší známý živočich všech dob vlastně vysoký? Platí stále původní odhady staré dvacet let?

Kráčející rozhledna

V podstatě ano! Hřbet tohoto dinosaura končil dle odhadů nějakých 6 až 7 metrů nad zemí (tedy metr nad hlavou historicky nejvyšší žirafy!). Krk mohl být na základě porovnání s krkem rodu Giraffatitan dlouhý asi 11,2 až 12 metrů. Bereme-li v úvahu úhel sklonu a držení krku, pak sauroposeidonova hlava mohla vyčnívat asi 17 až 18 metrů nad povrch země.

U druhu G. brancai to bylo maximálně asi 13,5 metru, což je samozřejmě také pozoruhodné. Sauroposeidon proteles tedy mohl být skutečně dinosaurem vysokým jako šestipatrová budova! Jen jeho nejdelší krční žebro na šestém cervikálním obratli měří na délku 3,42 metru.

Přizpůsobení pro spásání stromů

Výzkumy na lokalitách s objevem fosilií sauroposeidona ukazují, že žil nedaleko pobřeží budoucího Mexického zálivu, a to v ohromné říční deltě, rozkládající se na území současných amerických států Oklahoma, Wyoming a Texas.

Jeho ohromující výška byla zřejmě adaptací na spásání listí z vysoko položených větví stromů, na které jejich potravní konkurenti jednoduše nemohli dosáhnout. Živé „kráčející rozhledny“, až čtyřikrát vyšší než dnešní dospělé žirafy, musely skýtat skutečně neuvěřitelnou podívanou.

#Dinosauři #evoluce #paleontologie #geologie #pravěk

Mohlo by vás zajímat

Reklama