Dinosauři už znali louky a meze plné travin

Dlouho se předpokládalo, že traviny se objevily až v období starších třetihor (paleogénu) a dinosauři s tímto typem vegetace tedy nemohli mít žádnou zkušenost. Ale jak už to tak bývá, zažité „pravdy“ často zlikviduje jediný pořádný paleontologický nález.

V roce 2005 byl v periodiku Science publikován odborný článek o objevu fytolitů (mikroskopických částeček především oxidu křemičitého) v koprolitech, tedy fosilizovaném trusu. Ten patřil podle předpokladů velkým titanosaurním sauropodům, žijícím na tehdejším indickém kontinentu v období nejpozdnější křídy, asi před 72 až 66 miliony let.

Běhal T. rex po loukách?

Zástupci čeledi Poaceae (lipnicovitých), tak dobře známí z našich luk a trávníků, byly tedy potravou již posledních býložravých dinosaurů. Je ovšem otázkou, zda tyto rostliny na konci křídy vytvářely velké „koberce“ pokrývající značné plochy pevninských ekosystémů. Jinými slovy, nevíme jistě, zda T. rex běhal po pozdně křídových loukách.

Související

Vladimír Socha

Nejvyšší živočich všech dob by hlavou dosahoval do…

Radek Chlup

Oceány se kdysi v pravěku hemžily děsivými obřími…

Ostatně první prokazatelné fosilní nálezy lipnicovitých pocházejí až z konce paleocénu, doby před asi 56 miliony let a ekologická expanze travin začala až v období miocénu, asi před 16 až 11 miliony let. Jisté však je, že trávy se vyvinuly mnohem dříve, než téměř 13 let stará studie naznačuje.

Byli někteří dinosauři "sjetí"?

Už před několika lety byl objev travin a parazitických houbových organismů (vzdáleně podobných současné paličkovici nachové) hlášen z barmského jantaru, což posunulo geologické rozpětí výskytu těchto rostlin do období přelomu spodní a svrchní křídy (asi před 97 až 110 miliony let).

Zajímavé je, že křídová cizopasná houba, která dostala přiléhavé vědecké jméno Palaeoclaviceps parasiticus, obsahovala s největší pravděpodobností látky, navozující psychedelické a halucinogenní stavy (včetně těch, které se využívají při výrobě LSD). Představa „sjetých“ sauropodních dinosaurů bavila po oznámení nálezu internet po dobu několika týdnů.

Nový rekord činí až 113 milionů let

Ale zpět k aktuálnímu objevu, který byl nedávno učiněn v Číně. Vědci detailně prozkoumali fosilní čelisti vývojově primitivního kachnozobého dinosaura a zjistili, že obsahují stopy po fytolitech a drobných částech prokřemenělé epidermální (pokožkové) vrstvy rostlin z čeledi lipnicovitých.

Stáří sedimentů, ze kterých zkamenělina pochází, přitom odpovídá geologickému stupni alb, tedy době před asi 113 až 100 miliony let. Zřejmě půjde o mírně starší fosilii než v případě barmského jantaru, rozdíl bude činit několik milionů let. Jedná se tedy o zatím nejstarší fosilní doklad existence travin z čeledi Poaceae, předcházející konec druhohorní éry o celých 40 milionů let.

Druhohorní "rýže" a "bambus"

Autoři studie se dále domnívají, že na superkontinentech Laurasii i Gondwaně se tyto rostliny rozšířily nejspíš již v období geologického stupně barrem, asi před 130 až 125 miliony let. To už dobře odpovídá i odhadům na základě molekulárního datování, které začíná datací 129 milionů let v minulosti.

Mikrofosilie z Číny tedy umisťují existenci vývojově primitivních lipnicovitých definitivně za hranici stovky milionů let v minulosti, přímo do doby velkého evolučního rozkvětu dinosaurů. Některé nálezy přitom dokonce ukazují, že traviny v době dinosaurů byly již vzdáleně příbuzné například současné rýži a bambusu. Co všechno se ještě v budoucnu o druhohorní flóře nejspíš dozvíme?

Fotogalerie

 

3

fotografie